Přemostění Sítenského údolí bylo navrženo v roce 1962, o čtyři roky později mohli řidiči i pěší začít nový most využívat. Necelých šedesát let provozu se však na jeho stavu nenávratně podepsalo. Stavební inženýři doporučili místo rekonstrukce stávajícího mostu výstavbu zcela nového. Náklady na demolici a následnou stavbu nového mostu jsou odhadovány na minimálně 200 milionů korun.

Návrh nového mostu si město objednalo u uznávaného českého architekta Josefa Pleskota, který zpracovanou studii předal na podzim letošního roku. Návrh je technicky i architektonicky zajímavý především při pohledu ze Sítenského údolí. Bohužel zadání, na jehož základě Pleskotův tým pracoval, mělo několik zásadních nedostatků.

„Most byl tak trochu ‚vytržen z kontextu‘. Přitom je ale součástí veřejného prostoru a spolu s komunikacemi musí plnit řadu funkcí a musí dopravně i urbanisticky tvořit jeden smysluplný a funkční celek,“ uvedl radní Rys a avizoval, že ještě v letošním roce bude zadán požadavek na novou podkladovou studii, která se bude zabývat dopravním a urbanistickým řešením navazujících ulic C. Boudy a J. Kociána. Dalším problémem je naprostá absence řešení teplovodu, který je na mostě zavěšen a nový most s ním vůbec nepočítá.

„Konstrukčně a esteticky je návrh zdařilý a není důvod ho házet do koše. Věříme, že se s architektem Pleskotem domluvíme na dalším postupu a doladění současného návrhu,“ podotkl Ondřej Rys. Poté bude následovat zpracování projektu v několika stupních a vydání všech potřebných povolení, na něž naváže výběr zhotovitele stavby. Vzhledem k velkému rozsahu stavby se bude jednat o náročný postup, trvající několik let.

„Jedná se ještě o dlouhý proces. Pokud vše půjde bez zásadních komplikací, mohlo by se s realizací začít v roce 2024, tedy v roce 2025 bychom mohli jezdit po novém mostě,“ věří radní pro rozvoj města.

Kruhový objezd Na Kovárně už v příštím roce rozzáří nově vysazené květiny. Kultivací projde i původní slepé ukončení železničního nádraží. Úpravou celkem 2500 metrů čtverečních plochy vznikne v jižní části území malý městský park s odkazem na historii Kladensko-nučické dráhy. Ta byla uvedena do provozu v roce 1858 a zásobovala surovinami kladenské hutě.

„Pokud se nabízí příležitost odkázat při budování nových věcí na naši historii, vždy ji rád využiji. Pozorný chodec si například na pergolách na třídě ČSA může přečíst úryvek básně Jiřího Koláře nebo se projít po linii původních číselně označených ulic. Ke skutečné zoologické zahradě odkazuje i park Zoo. Při úvaze nad místem původního slepého zakončení nádraží se zase nabízelo propojení s Kladensko-nučickou dráhou, která tudy vedla,“ přiblížil projekt radní pro rozvoj města architekt Ondřej Rys.

Místo již prošlo vyčištěním a odstraněním ekologické zátěže zbylé po původním železničním využití. Zůstalo zde několik starých pražců, kolejí a dalšího materiálu pro možné pozdější využití.

„Počítáme i s cyklostezkou, novými chodníčky či odpočinkovou zónou s lavičkami. A protože mluvíme o parku, samozřejmostí je i nová výsadba zeleně. Kombinací přírodních materiálů a kovových prvků původní železnice docílíme zajímavého protikladu, stejně jako kombinací dlážděných a mlatových ploch,“ doplnil architekt Rys.

V pásech kolem kruhové křižovatky je navrženo i několik stromů jako náhradní výsadba za odstraněnou zeleň při výstavbě komunikace. Stromy opticky odcloní pěší a cyklistické trasy. Zároveň poslouží jako hluková bariéra místní dopravy. „Projekt zahájíme na konci listopadu letošního roku výsadbou 11 vzrostlých listnatých stromů. V ostatních parkových a stavebních pracích budeme pokračovat v návaznosti na vhodné klimatické podmínky příští rok,“ vysvětlil architekt Rys.

Stavební uzávěry již několik let zajišťují zamezení výstavby ubytoven po celém správním území města Kladna. Dle jejich znění se zakazuje umísťování a provádění staveb ubytovacích zařízení – stavba, změna dokončené stavby, změna v užívání stavby, změna stavby před jejím dokončením i dodatečné povolení stavby. V loňském roce však nad rámec této stavební uzávěry vydalo bývalé vedení města novou kontroverzí uzávěru, která nelegálně omezovala práva vlastníků deseti nemovitostí na Kladně v zájmu „zamezení výstavby ubytoven“. A to i v oblastech města, na která se vztahuje nové opatření obecné povahy, tedy v tzv. bezdoplatkové zóně.

„Stavební uzávěra, která nedovoluje na Kladně výstavbu ubytoven spolu s opatřením obecné povahy o zamezení doplatku na bydlení jsou ve spojení s nástroji stavebního úřadu jediné nástroje, které můžeme v boji s ubytovnami použít. Uzávěra, ve které si bývalá koalice bez jasně stanovených kritérií vybrala jen několik nemovitostí a jejich majitelům zamezovala s nimi v mezích zákona nakládat, byla skutečně diskriminační. Bylo jen otázkou času, kdy na město podá některý z majitelů žalobu. Přijde mi, že se ze strany bývalé koalice jednalo o naprosto nelegální záplatu za zrušenou bezdoplatkovou zónu, která dříve platila pro celé město,“ komentoval problematické územní opatření z 29. listopadu loňského roku primátor Milan Volf.

Rada města obdržela od jednoho z vlastníků žádost o výjimku, neboť jeho dům je v havarijním stavu. Radní se po projednání žádosti shodli, že je třeba zrušit celé opatření, které nemá v takto vydaném znění žádnou oporu v zákonu. „Je to zcela absurdní. Stavební uzávěra musí navazovat na návrh nějakých konkrétních změn – záměru v územním plánu, který by mohl být bez uzávěry v budoucnu ohrožen. Je to pouhé dočasné opatření a platí pouze do doby, než se dané změny projednají a zanesou do územní ho plánu. Přijetím změn se automaticky stavební uzávěra ruší. K pozemkům, které byly stavební uzávěrou dotčeny, ale nikdo žádné konkrétní požadavky ani záměry nevznesl. Neměli jsme jinou možnost než stav narovnat. Takto se město nemůže chovat. Nejsme tu od toho, abychom obdobnými praktikami zcela nezákonně diktovali, kdo si může svůj dům rekonstruovat a kdo ne. Opatření proti novým ubytovnám zůstává v platnosti, stejně tak stavební úřad důsledně dbá na dodržování legislativy i u těch stávajících,“ vysvětlil důvod zrušení sporné uzávěry primátor Volf.

Zcela jasné nebylo ani to, podle jakých kritérií bývalá koalice nemovitosti vybírala. Uzávěra například znemožňovala jakékoliv stavební úpravy a rekonstrukci domu v centru města, kde platí nejen stavební uzávěra na výstavbu ubytoven, ale i opatření o zamezení doplatku na bydlení. Kdyby nynější vedení města nerozhodlo o okamžitém zrušení tohoto opatření, mohlo se brzy stát, že havarijní stavy budov, které nemohou majitelé z důvodu diskriminační uzávěry opravovat, ohrozí bezpečí nejen svého okolí, ale i chodců.

„Vybraným vlastníkům uzávěra systematicky způsobovala značnou majetkovou újmu. U soudu by obdobné praktiky neměly šanci na úspěch,“ upozornil Volf. Opatření obecné povahy, které bylo 9. listopadu 2020 Radou města Kladna zrušeno, se týkalo přesně deseti pozemků a staveb. Vlastníci takto dotčeného pozemku proti opatření sice podali námitky, ale namísto dialogu narazili. „Jako vlastníci budeme touto stavební uzávěrou nepřiměřeně dotčeni na našich vlastnických právech. Uzávěra fakticky znemožní uskutečnit stavební záměry, které se svými pozemky máme.

Stavební uzávěra a případná změna územního plánu zásadním způsobem sníží hodnotu pozemků a způsobí nám majetkovou újmu. Účelu sledovaného tímto opatřením lze dosáhnout i jinými, vhodnějšími nástroji obce, které nebudou takto neúměrně a necitlivě zasahovat do našich vlastnických práv. Tento návrh vnímáme až jako šikanózní. Není nám jasné, proč byly do opatření „vybrány“ pouze některé nemovité věci, když obdobné nemovité věci se nachází v našem nejbližším sousedství. Toto opatření a jeho rozsah nemůže mít oporu v zákoně a je krajně nespravedlivé,“ uvedli například v námitkách majitelé zasažení dnes již zrušeným opatřením. Námitka byla zamítnuta s odůvodněním, že se magistrát obává zatížení okolí dopravou, kdyby v domě po rekonstrukci bydlelo více lidí a že by se navíc mohl dům stát ohniskem pro nežádoucí změny v celé lokalitě. Jak chtěla bývalá koalice pomocí územního plánu problematiku řešit, není jasné, změny ÚP 1D, na které se stavební uzávěra odvolávala, žádný návrh opatření neobsahují.

Senioři jsou nejohroženější skupinou, kterou může zasáhnout nemoc COVID-19. Vzhledem k nastalé krizové situaci spojené s pandemií tohoto viru se kladenští radní rozhodli v prostorách Domova pro seniory Kladno aplikovat fotokatalytický nátěr FN Nano. Speciální technologie nátěru využívá energii světla k účinnému čištění vzduchu. V pěti fázích ošetří specializovaná firma postupně 2 493 metrů čtverečních vnitřních prostor domova. Nátěrem FN Nano se vytvoří na povrchu stěn vysoce účinná ochrana proti usazování choroboplodných zárodků - virů i bakterií. Mikrostruktura, která se na stěnách speciálním nátěrem vytvoří, zachytává na svém povrchu viry a bakterie unášené vzduchem a díky chemickému procesu fotokatalýzy, je následně velmi účinně eliminuje.

„Jednoznačně jsme se s kolegy shodli na navýšení příspěvků domovu pro seniory, aby mohl být tento záměr realizován. Můžeme tak co nejrychleji zajistit větší bezpečí všech klientů, kteří se řadí k nejohroženější skupině, a to nejen v souvislosti s novým typem koronaviru. Samočistící nátěr by měl pomoci i s ostatními viry, bakteriemi, ale například i s prachem či pylem. Ulevit by se mělo i alergikům,“ vysvětlil rozhodnutí rady Přemysl Mužík, náměstek primátora města Kladna.

Senioři jsou nejohroženější skupinou, kterou může zasáhnout nemoc COVID-19. Vzhledem k nastalé krizové situaci spojené s pandemií tohoto viru se kladenští radní rozhodli v prostorách Domova pro seniory Kladno aplikovat fotokatalytický nátěr FN Nano. Speciální technologie nátěru využívá energii světla k účinnému čištění vzduchu. V pěti fázích ošetří specializovaná firma postupně 2 493 metrů čtverečních vnitřních prostor domova.

Z celkové plochy, která se nového nátěru dočká, tvoří drtivou většinu přímo pokoje jednotlivých klientů. Ošetření se ale dočkají i plochy rehabilitačních prostor či sesterny. V celkové ceně jednoho milionu korun je zahrnuta kompletní služba, která obsahuje mimo jiné i jeden nátěr FN Primer silicate a FN Paint silicate a tři nátěry fotokatalytickým FN Nano.

„Pro zajištění co největšího komfortu jsou práce rozvržené tak, že se každé patro bude natírat na třikrát po dvou dnech. Tedy jedno patro by mělo být hotové přibližně za šest dní. Do rozvrhu prací nám mírně zasáhlo celostátní testování klientů domovů pro seniory. Samozřejmě se ještě finální harmonogram může trochu měnit i v návaznosti na zdravotní stav klientů či personálu domova,“ dodal Mužík.

Střecha kladenského zimního stadionu je již takovým malým kladenským evergreenem. O jejím nevyhovujícím stavu se hovoří mnoho let. Po nezdařeném zásahu do její konstrukce při opravách v roce 2014 je střecha v havarijním stavu a dnes už je nutná její celková výměna. To samozřejmě výrazně navýšilo částku investice, kterou město musí na opravu vyčlenit ze svého rozpočtu. Z dokončeného výběrového řízení nyní vzešla částka ve výši 150 milionů korun.

„Ta částka je opravdu vyšší než ta, která v roce 2018 vzešla z analýzy. Zde ale není již jiná možnost, než akceptovat výsledek výběrového řízení a co nejdříve odsouhlasit zadání zakázky vítězi tendru. Opravdu není čas na hrdinství. Zrušením tendru a vyhlášením nového nejen že opět oddálíme plánovanou investici, ale také se může stát, že v dalším výběrovém řízení už bude nabídková cena třeba 170 milionů,“ vysvětlil situaci kolem zimního stadionu statutární náměstek Jiří Chvojka, který má sport ve své gesci. Dále připomněl, že jen když bude projekt rekonstrukce kladenského zimního stadionu, který by odstartoval právě výměnou střechy, v takto finální fázi, může ho Národní sportovní agentura zařadit do financovatelných projektů a získat tak podporu na další rozvoj stadionu i ze státní kasy. Další spoluúčast na financování celkové rekonstrukce stadionu přislíbil Středočeský kraj.

„Projekt, o kterém se bavíme, nezahrnuje jen střechu, ale i rozšíření a rekonstrukci haly jako takové. Jedná se o investici přesahující 500 milionů korun. Majstrštyk ve vyjednání finanční spoluúčasti státu i kraje jde za Jirkou Chvojkou a Jardou Jágrem, za což jim patří velké díky," komentoval Milan Volf, kaldenský primátor a lídr strany Volba pro Kladno.

Výsledek výběrového řízení musí stvrdit Rada města zadáním zakázky. Z kontrolního hlasování bývalých radních vzešel negativní výsledek, požadavek na zrušení tendru a vyhlášení nového nejlépe s maximální částkou, kterou je město ochotno do rekonstrukce investovat.

„Velmi podobný postoj byl ražen při zadání tendru na rekonstrukci divadelní budovy a všichni víme, jak to dopadlo. Firma projekt úmyslně podcenila, výběrová komise na to upozorňovala, posléze byla účelově vyměněna za jinou, která již nereálně nízkou cenu doporučila přijmout. Firma samozřejmě zkrachovala, divadlo bylo v ještě horším stavu než před začátkem rekonstrukce a jen chátralo. Takto se zimním stadionem riskovat nechceme,“ zdůvodnil svůj postoj k co nejdřívějšímu začátku rekonstrukce Volf. Kladenský zimní stadion je majetkem města Kladna a spravuje ho městská společnost SAMK – Sportovní areály města Kladna.

Stadion byl otevřen v roce 1949, kompletně zastřešen v roce 1959. V roce 2014 byl při částečné rekonstrukci proveden i nepovedený zásah do konstrukce střechy. Ta je v havarijním stavu a pod neustálým odborným dohledem. Bezpečnost všech diváků i sportovců hlídají speciální čidla, která konstrukci střechy monitorují. Jediným a neodkladným řešením je však její výměna. Stadion využívají především hokejové kluby a také krasobruslaři. Pod hlavičkou Rytířů a klubu PZ Kladno je zaregistrováno přes pět set nadšených hokejistů.

O změně ve vedení Kladna rozhodli zastupitelé v pondělí 14. 9. 2020. Největší středočeské město nyní opět vede jednoznačný vítěz voleb Milan Volf (Volba pro Kladno) za spolupráce zástupců zvolených za ANO a KSČM. Společně s odvoláním Dana Jiránka (ODS), došlo k výměně náměstků a celé rady města, která byla navíc z celkových jedenácti členů ihned snížena na devět. Nové vedení radnice nyní odráží volební výsledky z podzimu předminulého roku.

V historii města Kladna se jedná o první změnu ve vedení, která nebyla výsledkem řádného složení povolební koalice. Naopak, výměna se uskutečnila skoro dva roky před dalšími komunálními volbami. „Nejedná se o žádný puč ani revoluci. Uvedli jsme jen vše na pravou míru tak, jak voliči rozhodli. Jen tak lze vést Kladno bez potupných dohod a podvodů. Koalice musí být schopná mezi sebou jednat a bojovat za hodnoty, které jsou pro Kladeňáky podstatné, nikoliv dva roky řešit, komu se přidělí jaký post, jen aby nedošlo ke zhroucení vedení,“ vyjádřil primátor Milan Volf.

Pro dosud vládnoucí koalici bylo hlasování doslova studenou sprchou, bylo zřejmé, že o změně ve vedení města nemají ani ponětí. Zatímco někteří se alespoň snažili zachovat si svou tvář, jiní změnu neunesli a přímo na místě oznámili, že ze zastupitelstva odcházejí. Stalo se tak v případě Lukáše Krinkeho (Kladeňáci). Je tak v pořadí už druhý zvolený zastupitel za toto seskupení, jenž se vzdal svého mandátu. Na jeho místo proto na dalším zasedání zastupitelstva nastoupí už druhý náhradník z hnutí Kladeňáci. Naopak radost zavládla mezi zastupiteli a příznivci Volby pro Kladno, kteří dva roky po volbách zúročili výsledek a zisk 13 mandátů.

Kromě okamžitého odvolání veškerých náměstků a rady města došlo i ke snížení celkového počtu radních. Z neuvěřitelných jedenácti na devět. Tedy tak, jak tomu bylo za předchozího vedení koalice VPK, ANO a KSČM. Narozdíl od nástupu koaličního spletence v čele s Danem Jiránkem také neprobíhaly žádné okamžité čistky za doprovodu policie a kameramanů. „Nové opozici jsem jasně vzkázal, že pokud bude potřeba něco vyklidit, budou na to mít celé dopoledne. Vše lze totiž dělat i na úrovni,“ řekl Volf. Kromě odvolání primátora Dana Jiránka byli odvoláni i náměstci Tomáš Kutil (Kladeňáci), Václav Šubrt (ANO 2011) a Oldřich Černý (SPD).

Zatímco někteří členové bývalé koalice měli plné ruce krabic, nová koalice měla plné ruce práce. Minulý čtvrtek zasedla Rada města a provedla ihned personální změny ve společnosti Divadla Kladno s.r.o., kdy s okamžitou platností došlo k odvolání Ireny Žantovské z funkce jednatelky. Staronovým jednatelem se stal Jan Krafka a do divadla se vrací i umělecký šéf Jaroslav Slánský. Změnu ve vedení vnímají nejen zaměstnanci divadla, ale i veřejnost velmi pozitivně. „Další bod, který nás čeká, je rekonstrukce střechy zimního stadionu. Po jednání s kolegou Jiřím Chvojkou, Jaromírem Jágrem, Milanem Hniličkou ale i hejtmankou středočeského kraje a ministryní financí Alenou Schillerovou má město nyní za úkol bez prodlení přijmout výsledek výběrového řízení na rekonstrukci střechy. „Projekt jsme převzali, věřím, že je dobře připraven a především na něm závisí předjednaná státní i krajská finanční podpora,“ dodal Volf s tím, že nezapomíná ani na velmi oblíbený adventní čas a Kladeňáci se mohou těšit na snad již tradiční Kladenské Vánoce.

Lídr vítěze posledních voleb do kladenského zastupitelstva, exprimátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se na poslední chvíli rozhodl přijmout nabídku České pravice a kandidovat za ní do horní komory Parlamentu ČR. Sám upozorňuje, že prioritní je pro něj především komunální politika, ve které úspěšně působí více jak 20 let. V době boje proti tzv. obchodníků s chudobou však poznal, jak neznalý a od reality odtržený senátor může obyvatelům svého obvodu škodit a nabídku kandidovat po dlouhém rozmýšlení přijal. Podívejte se, čemu by se Milan Volf v Senátu rád věnoval, co si myslí o „Zelené Evropě“, vztahu České republiky s velmocemi jako je Čína nebo Rusko a jak vnímá pravomoci Senátu...

Jakému tématu byste se chtěli v Senátu věnovat? Kde v něm má dnes Česká republika mezery a jak byste to chtěli vylepšit?
Témat je samozřejmě mnohem více, ale asi nejzásadnější jsou pro mne plná obnova a udržení suverenity naší země a stejně tak minimalizace zasahování státu do komunální politiky, která musí vycházet z potřeb a přání svých občanů a nikoli z toho, jaké hry zrovna hraje ten který vládní politik. Primární hodnotou je pro mne svoboda a maximální míra bezpečnosti svých spoluobčanů. Spokojeni rozhodně nemůžeme být se stavem naší justice a celá moje dosavadní politická historie mi snad dává plné právo netolerovat její současný stav. Zcela klíčová pak je pro mne podpora podnikání.

Jaký máte názor na „Zelený úděl pro Evropu“? Vnímáte ho jako hrozbu pro ekonomiku České republiky nebo naopak jako příležitost?
I když snaha o udržení přijatelného životního prostředí pro budoucí generace je samozřejmě správně, většina navrhovaných opatření nejenže k němu nesměřuje, ale jde o typický produkt environmentalistů, který spíše řeší zájmy různých většinou nadnárodních korporací a je to taková modernizovaná snaha komunistického poroučení větru a dešti. Dopady na některá odvětví naší ekonomiky mohou být až likvidační a příležitost je to tak leda pro nejrůznější šíbry a vykuky, kterým na životním prostředí nezáleží ani za mák. Většina z navrhovaných opatření je zcela nepřijatelná.

Jaký vztah by měla mít Česká republika se světovými mocnostmi: USA, Čínou a Ruskem?
Samozřejmě co nejvyrovnanější a vyvážený. Nejsme až tak malý stát jak nám je často podsouváno, abychom nemohli mít plně svébytnou a samostatnou zahraniční politiku. Současně ale nejsme zas tak velcí, abychom si hráli na ředitele zeměkoule, což mnohdy v české police vidíme. Z nadnárodních organizací má moji plnou podporu pouze NATO a chci se zasadit, abychom byli schopni plnit všechny své závazky, ale současně jsme povinni ve vlastním zájmu pečlivě hlídat vývoj v USA, které jsou bezesporu vůdčí silou této obranné aliance. Rozhodující jsou a vždy budou naše národní zájmy.

O Senátu se někdy mluví jako o pojistce demokracie. Jak to vnímáte Vy? Považujete jeho dnešní pravomoci za dostatečné, nebo byste je nějak změnili?
Samozřejmě, že to pojistka demokracie je. Bez něj by dnes hrozilo, že bychom mohli být Agrofertistán a hlavní město by někdo třeba chtěl přejmenovat na Andrejov. Určitě nechci měnit Ústavu a pravomoci Senátu jsou dostatečné. Je ale velmi důležité, jak jich senátoři dokáží využívat. Musí se zlepšit spolupráce s poslaneckou sněmovnou zejména v tom, že pokud má Senát zákonodárnou iniciativu pouze jako celek, měl by každý jeho návrh být brán velmi vážně. Také je velmi důležité, aby o práci Senátu byli lépe informováni občané - jen tak se vyhneme opakovaným snahám o jeho likvidaci.

Občanská iniciativa ProEuro a Pulse of Europe, které prosazuje přijetí eura v ČR vyzvala kandidáty, aby jasně vyjádřili své stanovisko k přijetí eura v ČR.
Moje odpověď je jednoznačné NE. Při aktuální situaci nejsem zastáncem přijetí eura.

Otázky byly položeny v rámci celorepublikového dotazníku všem kandidátům a jejich odpovědi naleznete na tomto odkazu: https://senatnivolby2020.programydovoleb.cz/

V minulém čísle jsme uveřejnili arogantní rozhovor statutárního náměstka Kutila s nájemnicí městského bytu. Vaše reakce a nové podněty bohužel ukazují, že takové jednání nebylo výjimečným excesem pana náměstka. Jeho vize vytváření sociálního bydlení díky nově schváleným Pravidlům hospodaření s byty v majetku statutárního města Kladna navíc nabírá na plné síle. Pokud si však někdo představuje, že pod pojmem sociální bydlení město nabízí levné nájemné, šeredně by se spletl. Nájemné a nová pravidla jsou pro nové uchazeče nastavena tak, aby žadatel především dosáhl na maximální státní podporu v podobě různých sociálních příspěvků určených na bydlení. Radní tuto praxi podpořili novými pravidly, podle kterých již není nutné ani prokazovat příjmy. Stačí, kdy dámy z Člověka v tísni, které zároveň rozhodují jako členky bytové komise o přidělování bytů, vypočítají žadateli jeho šanci získat všemožnou státní sociální podporu. Město se tak jednoznačně zařadilo mezi tzv. obchodníky s chudobou.

Město Kladno má ve svém bytovém fondu bezmála dva tisíce bytů. Jejich nájemníci si musí od ledna sáhnout hlouběji do kapsy. Vedle mnohem dražších poplatků za odpady a vodu, zdražilo město výrazně i platby za nájem městských bytů. Aktuálně si nájemníci stěžují i na obří nedoplatky převážně za teplo, které jim nedokáže nikdo vysvětlit. Prý byla asi větší zima...? Statutární náměstek Kutil obhajuje všudypřítomné zdražení jako nezbytné, primátor Jiránek uvedl, že původní nájemné prý nepokrylo ani nutné opravy, natož větší zásahy. To je ale podle lidí pohybujících se v tomto oboru holý nesmysl.

Hra s čísly
Město je majitelem bytů, nesplácí žádné hypoteční úvěry na jejich pořízení, historicky hradilo větší investice pomocí dotací (např. Meta) nebo úvěrů (např. okna do věžových domů). Do samotných bytů v drtivých případech nijak neinvestuje, jako je tomu u komerčních pronajímatelů. Město neplatí ani daň z nemovitosti a je na rozdíl od komerčních pronajímatelů osvobozeno od daně z příjmu. Oslovili jsme proto předsedu jednoho kladenského SVJ, které sdružuje majitele ani ne 50 bytových jednotek a zeptali jsme se ho na argument primátora Jiránka, že původní nájemné 68,39 Kč/m2/měsíc, případně 56,10 Kč/m2/měsíc nestačilo ani na pokrytí nutných oprav: „Není možné, aby jim takto vysoké nájemné nepokrylo náklady na údržbu městského bytového fondu. Vždyť doposud vybírali více jak dvojnásobek toho, co platíme do fondu oprav my. Podle nových sazeb je to víc jak trojnásobek. My hradíme roky pouhých 25 Kč/m2/měsíc. Několik městských domů jsem měl možnost navštívit a s naším domem se to nedá srovnat. Kam ty peníze tedy jdou? Navíc jsme malé společenství, takže se nás na opravy neskládá mnoho. Přesto máme novou zateplenou fasádu, nová okna, stále čisté vymalované chodby s novým linem, opravenou střechu. Letos doplatíme úvěr na nové výtahy. A na účtu máme neustále kolem jednoho, až dvou milionů korun na možné třeba i neplánované výdaje. Chápu, že SBF (městská společnost spravující bytový fond) má nějaké provozní výdaje, které my nemáme, třeba na zaměstnance, ale nevěřím, že příjmy z nájmu nepokryjí ani nutné opravy. Odhadem vybírali ročně na nájmu kolem 100 milionů? A nepokryje to ani nutné výdaje? Buď pan primátor neříká pravdu nebo je hodně velká chyba v těch výdajích, a pak je třeba se jim podívat na zoubek,“ říká předseda malého SVJ.

Jen krátce připomeňme, že původní základní sazba vzrostla z 56,10 Kč/m2/měsíc na 82 Kč/m2/měsíc. To je o více než 45 %, přestože zákon říká, že nájemné může majitel zvýšit během posledních tří let maximálně o 20 %. Město vedle základní sazby 56,10 Kč pronajímalo byty i za zvýšené nájemné 68,39 Kč. Toto nájemné uplatňovalo například při přidělení bytu lidem mimo výběrová řízení nebo v případě potřeby partnerských organizací. A právě z této zvýšené sazby je vypočítána nová základní sazba tak, aby byla přesně splněna legislativou nastavená maximální dvacetiprocentní hranice zvýšení nájmu. Upozorňujeme proto městské ná jemníky, že kdokoliv měl doposud nájemné se základní sazbou 56,10 Kč, je pro něj nová sazba 82 Kč nezákonná a má právo požádat o její úpravu na maximální možnou částku 67,32 Kč m2/měsíc. Pro žadatele mimo režim výběrových řízení a pro partnerské organizace nově nahradila původní sazbu 68,39 Kč sazba 145 Kč. Tato sazba je i maximální částkou, kterou může žadatel o nájem nabídnout ve výběrovém řízení. Zvýšená sazba se tedy navýšila o více než 110 %. Ne náhodou pracuje kladenský úřad práce při výpočtech sociálních dávek na bydlení s velmi podobnou částkou 144 Kč. Zvýšená sazba v městských bytech je tak vlastně ještě o korunu vyšší než obvyklé nájemné na Kladně. Vzhledem k tomu, že se jedná o sazbu pro nové nájemníky, nevztahuje se na ni žádné zákonné omezení a radní si můžou její výši určovat, jak chtějí.

Městské byty prioritně pro sociálně slabé rodiny?
Vedle snižování životní úrovně vyššími výdaji, dělají opět nájemcům městských bytů starosti i problémoví sousedé. „Když na Kladně nemohly být vyplácené doplatky na bydlení, tak se poměry v domě zklidnily. Nestěhovali se sem žádní noví nájemníci, kteří by dělali bordel. Někteří se i odstěhovali. Teď je to přesně naopak. S každou novou početnou rodinou si říkáme, že už to nemůže být horší a bohužel může. Co vím od kamarádky, tak v Metě jim neustále musejí dělat deratizace. Ta situace už je pro normální lidi neúnosná. Co ale chceme, když v bytové komisi sedí dámy z Člověka v tísni,“ stěžuje si na situaci obyvatelka rozdělovského věžového domu Ivana. Zástupci Člověka v tísni při tom často poskytují oficiální poradenství sociálně slabým rodinám. Jen od města Kladna dostávají na svoji činnost dotaci bezmála milion korun ročně. Pokud stejní lidé nebo jejich kolegové ze stejné místní pobočky rozhodují i o přidělování bytů, přijde nám to jako jasný střet zájmů. V každém případě podrobně znají systém počítání bodů a mohou svým klientům, ale i kolegům velmi dobře poradit, jakou částku vzhledem k ostatním kritériím mají jejich klienti ve výběrovém řízení nabídnout. Při žádosti bez výběrového řízení je dokonce čistě na komisi, koho doporučí Radě města jako vhodného nájemce bytu a koho ne. Preferenci sociálně slabých zájemců odpovídají i nová pravidla pro přidělování bytů. Podle Kutila bylo jejich důvodem zrovnoprávnění podmínek pro všechny zájemce.

Jak ale zájemce s nižšími příjmy nebo v hmotné nouzi doloží dostatečný příjem k hrazení jím nabízeného nájemného obálkovou metodou? Jednoduchým výpočtem zjistíme, že prezentování městských nájmů jako levného bydlení je velmi zavádějící. Jen holý nájem u bytu 2+1 (62m2) je bezmála 9 tisíc korun, se všemi službami a platbami za energie běžně dosahuje 14–15 tisíc korun měsíčně. Jsou žadatelům započítány i možné budoucí sociální dávky, které se váží na konkrétní byty? Dosud to pravidla neumožňovala. Nová pravidla však už s tímto model otevřeně počítají: „Pracovník oddělení bytové politiky u žadatele, který se umístil na prvním místě provede výpočet, zda má žadatel dostatečný příjem pro placení nájmu případně na základě dostupných materiálů provede výpočet, zda má žadatel možnost získat příspěvek na bydlení během následujících 60 dní od případného uzavření smlouvy o nájmu bytu.“

Bytový fond města při tom nemá primárně sloužit jen sociálně slabým občanům. To považujeme za diskriminační a výhledově velmi krátkozraké řešení. Nabídkou bytového fondu má město podpořit příliv mladých, vzdělaných lidí, lidí z chybějících profesí apod. Ti mu pomohou vytvářet příjemné prostředí, město, ve kterém se dobře žije, ne lidé dlouhodobě žijící ze sociálních dávek. Většina z nás ví, jaké starosti s sebou nese sousedství s problémovými nájemníky, kteří nemusejí ráno vstávat do práce. Jakákoliv snaha o nápravu je odměněna přívalem sprostých slov a urážek. Strážníci ani policisté jim nebudou stát celou noc za dveřmi, aby je usměrňovali. Hluk, nepořádek, absolutní bezmoc... Jak dlouho vydrží bezproblémoví nájemníci, než se raději odstěhují? Městu to ale nevadí, vysoké nájemné za sociálně slabé hradí stát, co víc si přát...

Mnohostránkové znění takzvaného Etického kodexu divadla byli nuceni minulý měsíc podepisovat zaměstnanci společnosti Divadla Kladno, s.r.o. Jenže autoři tohoto veledíla asi nepočítali s tím, že by se jeho znění mohlo dostat mimo prkna, která znamenají svět. A to přímo na sociální sítě, kde během chvíle patnácti stránkový paskvil sdílely stovky uživatelů. Kodex byl tak bizarní, že se Kladno opět dostalo do mediálního povědomí. Bohužel opět kvůli nekalým praktikám vedení.

Kladenské divadelní scéně uštědřilo její vedení další ránu. Začátkem června obletěl vedoucí pracovníky e-mail s pokynem paní jednatelky Ireny Žantovské. Své "podřízené" měli informovat o pravidlech Systému řízení compliance a Etickém kodexu a odevzdat podpisy svých "podřízených" (paní Žantovská má evidentně toto slovo ráda) na personální oddělení.

Ten si za svůj otřesný obsah vysloužil již mnoho přízvisek a přezdívek a stal se terčem nejednoho novináře. „Je především důkazem totální neschopnosti vést divadlo. Zmatečný elaborát nesplňuje ani parametry vnitřní normy, je to snůška nesmyslů, v nichž čteme pasáže z různých zákonných norem od zákoníku práce až po legislativu tykající se hanobení rasy, sexuální orientace, vyznání apod.," komentuje Jana Machalická, divadelní kritička vedoucí kulturní redakci Lidových novin ve svém článku a dodává „Nic trapnějšího a hloupějšího než tento soupis za posledních třicet let z českého divadla nevzešlo a právem tento elaborát vzbuzuje pochybnosti o svéprávnosti jeho autorů, o schopnost řídit divadlo a umělecky jej rozvíjet ani nemluvě."

Co ale bylo problémového na Etickém kodexu?
Bodů je opravdu mnoho, pro ušetření očí čtenářů proto vypíchneme jen ty nejdůležitější. Tím je například nově vzniklá funkce "compliance officera". Tedy Velkého bratra, který dohlíží na dodržování všech bodů z kodexu. Za tímto Vrchním bonzákem měli chodit zaměstnanci divadla nejen pro vysvětlení, o čem vlastně Etický kodex je, ale herci byli nabádání k tomu, aby se nebáli donášet na své kolegy v případě, že kodex poruší.

Jenže podle Etického kodexu se Etický kodex poruší, pokud herci nebudou trpěliví, nebudou poslouchat pana režiséra na slovo, nebudou vždy ovládat své emoce (které evidentně do divadla nepatří) a hlavně tedy nesmí dlouze zírat na kolegy. Chudáci herci asi museli naprosto nevěřícně koukat na věty typu:

"Nikdy nedám na doporučení příbuzných, známých ani kritiků, jak mám změnit svůj herecký projev. Vždy se poradím s režisérem."

"Každé představení budu hrát na maximum, bez ohledu na malý význam role nebo velký význam mých osobních problémů."

"Nikdy se nenechám neúspěchem odradit, ale vezmu si z něj ponaučení."

„Celý „Etický kodex“ a navazující „Systém řízení compliance“ se nese v duchu bolševických manýrů s nařízeným bonzováním prohřešků a postihy, pokud tak zaměstnanec neučiní. Části dokumentu, nápadně se podobající komunistickému: „Slibuji dnes přede všemi, jako jiskra jasná…“, jen zdůrazňují mentální úroveň autora, pokoušejícího se nařídit zaměstnancům praktiky z dob, kdy jsme si o lidské důstojnosti a svobodách, mohli nechat jen zdát," vyjádřil na svém blogu pro Reflex Dan Černohorský „Nařízení dramaticky zasahující do ústavních práv na svobodu projevu, lidské důstojnosti, listovního tajemství, svobody pohybu, svobody myšlení a svědomí a v neposlední řadě do práva na obhajobu, práva vyjadřovat se k důkazům a navrhovat je a práva odepřít výpověď, může v demokratické společnosti nařídit jen duševní a morální mrzák."

Jeden z největších zásahů přináší totiž Etický kodex v bodech, které dávají najevo, že zaměstnanci divadla si v případě podezření na cokoliv, zaslouží být sledování. Nebojte, ne "nadměrně" ale "přiměřeně".

"Společnost Divadla Kladno s.r.o. nikdy neobtěžuje zaměstnance nadměrným sledováním či „slíděním“ v jejich soukromých záležitostech. V zákonem stanovených případech je společnost oprávněna zaměstnance na pracovišti sledovat a v případě důvodného podezření též nahlížet do e-mailů rozesílaných z pracovních adres."

Pokud se tedy přiměřeným slíděním zjistí, že zaměstnanec dělá něco, co není chlebodárci jakkoli po vůli, tak přichází na scénu ta nejhorší část celého kodexu: Pokud by byl kdokoliv probírán před kárnou komisí, nemá práno na vlastní právní zastání v podobě advokáta. Ano. Kladenský Etický kodex je nadřazen základním lidským právům.

Dohra
V reportáži v pořadu 168 hodin na ČT, kde jednatelka Žantovská odmítla vystoupit, jsme se dozvěděli jen to, že kodex byl pracovní verzí. To ovšem zcela vyvrátila interní komunikace v divadle, která, stejně jako kodex, byla zveřejněna. Dokument předložila uměleckým vedoucím a nařídila, aby herci svým souhlasem potvrdili, že se s dokumentem seznámili. Vedoucí souboru to ale odmítli udělat. „Vlastně hned po prvním laickém přečtení jsme v podstatě usoudili, že tam jsou jisté sporné body, nebo i když člověk není právník, tak tam jsou body, které ho zarazí,“ řekl umělecký šéf divadla Martin Vokoun.

Jediné, co se tak dá paní jednatelce, která dokázala Divadlo F. X. Šaldy v Liberci za pouhý rok uvést do těžké finanční i umělecké krize, věřit, je skutečnost, že si dokument v tomto znění žádala kladenská radnice. Vedení města ale stejně jako Žantovská od tohoto Návodu pro Bonzáky dalo ruce pryč. Po vlně drsné kritiky se navíc rozhodla koalice celý kodex stáhnout a předstírat, jako by nikdy nebyl. Obdobné praktiky sice za dob Rudého Kladna fungovat mohly, ale v době internetového zpravodajství a sociálních sítí tento styl vedení městských společností už opravdu “neletí“.

Často se na nás obracíte se svými stížnostmi a podněty na chování politiků. Když nyní na chvíli pomineme všechna primitivní rozhodnutí, která se z radnice aktuálně přímo řinou a zaměříme se čistě jen na osobní vystupování zástupců našeho města, jeden ve vašich stížnostech přímo vyčnívá. Protože zrovna tato osoba se snaží veřejně vystupovat jako empatický člověk vyznávající vysoké skautské morální hodnoty, je doslova zarážející, jaké opačné zkušenosti při jednání s ním nám píšete.

Svoji čerstvou zkušenost nám poslal jeden z nájemců bytů, kterého Správa bytového fondu odkázala s jeho dotazem přímo na náměstka Kutila. Dotaz nájemce zněl: Proč mu byl zvýšený nájem účtován už od podzimu loňského roku, když se všude opakovaně dočítá, že nový sazebník nájmů v městských bytech je platný od 1. ledna 2020?

Postup radních a jejich nedostatečné a zavádějící informování nájemců pomocí tiskových zpráv a letáků vhazovaných do poštovních schránek nechtěl zaměstnanec této městské organizace komentovat. Důvod? Prý zcela chápe námitky, ale všechny pokyny, které se týkají zdražování nájmů byly vydány náměstkem Kutilem osobně, proto ať se obrátí pro vysvětlení přímo na něj. Pro upřesnění uveďme, že nájemce bydlí v bytě necelé tři roky. Délka nájemního vztahu je podle Kutila v tomto příběhu důležitá. Město totiž uzavírá s novými nájemci první tři roky smluvní vztah pouze na dobu určitou, vždy v délce jednoho roku. A právě tuto skutečnost uvádí Kutil jako důvod, proč byla našemu nájemci zvýšená sazba ještě před platností nových sazeb nájemného. Ty prý platí pouze pro nájemce se smlouvou na dobu neurčitou. Takové smlouvy ale město už s nájemci neuzavírá ani po oněch třech zkušebních letech. Nově radní vymysleli, že bude výhodnější ponechat smlouvy na doby určité pouze s automatickým obnovováním. O ceně vztahující se k nájemní smlouvě na dobu určitou se ale v Sazebníku, ani v zápise z rady města, nehovoří. No jo, kdo pak má v tom nepořádku vydedukovat, jak to vlastně je?

V tiskové zprávě města se uvádí: „Poprvé po osmi letech upravuje Kladno nájemné v městských bytech. Vedení města tím reaguje na horšící se stav bytového fondu, který v nadcházejících letech čekají nevyhnutelné rekonstrukce, ale i například nutnost zabezpečit lépe společné prostory domů. Již v roce 2020 plánuje město do svého majetku investovat o 20 milionů korun více než letos. Nové sazby vstoupí v platnost od 1. ledna 2020.“

Tvrzení je navíc podpořeno následující tabulkou. Z těchto informací přeci musí být každému jasné, že pro někoho platí zvýšené sazby o mnoho měsíců dřív než pro ostatní, co myslíte?

Tyto skutečnosti uvádíme proto, že náměstek Kutil dělal z nájemce po celou dobu telefonického hovoru naprostého hlupáka, který nepochopil ani tiskové zprávy města, ani leták, který mu byl vhozen do schránky, a který podle Kutila připravovali odborníci na komunikaci. Několikrát se argumentům nájemce, který je obyvatelem našeho města a panu náměstkovi přispívá na jeho více než královský plat, doslova vysmíval.

Navíc podle něj: „Nějaké informace z letáku nebo na webu nejsou nadřazené smlouvě, ve smlouvě máte jasně uvedený nájem, jestli s ním nesouhlasíte, nikdo vás nenutí v bytě bydlet. Jestli si nemůžete nájem v městském bytě dovolit, tak se odstěhujte...“ Skutečně člověk na pravém místě.

V tiskové zprávě se také píše, že „každý nájemce bytu v majetku Města, kterého se úprava týká, obdrží evidenční list a návrh nájemného prostřednictvím správní společnosti SBF Kladno s.r.o.“. Náš nájemce se o změně výši platby dozvěděl jen tak mimochodem při podpisu pokračující nájemní smlouvy. Jak se ale zachovat, když nepodepsáním přijdete ze dne na den o střechu nad hlavou?

Náměstek Kutil se našemu nájemci také vysmíval kvůli částce, kterou řeší. „Ježíš to se tady dohadujete o nějaký dva tisíce? Jiní platí vyšší platby už od jara 2019.“ Otázkou však je, o jaké částce se to vlastně dohadovali. Náměstek Kutil by totiž nemohl 1. 1. 2020 žádat od nájemců s uzavřenou smlouvou na dobu určitou vyšší platby ihned, ale až od podpisu další smlouvy. A to by bylo v tomto případě zase až na podzim. V tu chvíli se nájemce nedohadoval o zvýšené tři nebo čtyři nájmy, ale o nižší platby za 12 měsíců. A to je v tomto konkrétním případě už skoro 11 tisíc korun.

Když už začal náměstek Kutil celý problém přirovnávat k nákupu másla v Bille, náš nájemce rezignoval a chtěl pouze vědět, zda mu při další obnově smlouvy na podzim letošního roku nebude cena znovu navýšena. „To už by neměla,“ odpověděl pan radní. „Neměla nebo nebude?“, dožadoval se jasného vyjádření náš nájemce. „No, jak to asi můžu vědět? Pokud rada města zase nebude zvyšovat nájmy nebo na nás nespadne meteorit (nebo asteroid), tak se vám nájem při změně smlouvy nezvýší...“, zakončil svůj arogantní výstup pan náměstek a věřte, že na nájemce bytu udělal opravdu náležitý dojem.

Nájemce, a nejen jeho, můžeme uklidnit. Podle Občanského zákoníku může pronajímatel zvýšit nájemné o maximálně 20 % za poslední tři roky. Protože radní sáhli po maximálním možném navýšení, další tři roky zvyšovat nájemné nemohou, i kdyby asi velmi rádi. Pan Kutil to určitě ví, alespoň v tiskové zprávě uváděl, že: “Nové sazby nájemného budou platit minimálně do konce roku 2022.“

Proč ale jednat slušně a odpovídat věcně a podle skutečnosti, když mohl ukázat nadřazenost a opovržení, že je pro někoho necelých tisíc korun měsíčně vydaných navíc na nájem bytu podstatná část rozpočtu.

Na konec uveďme jen malé počty. Město má 1964 bytů, ze kterých měsíčně získává odhadem 8 milionů korun. To je bezmála 100 milionů ročně. Podle primátora Jiránka a náměstka Kutila však nájemné zdaleka nestačilo ani na nejnutnější opravy a bylo nutné nájemné zvýšit. Dokonce slibují investice do bytového fondu ve výši 30 milionů korun! Opravdu provoz SBF spolkne 2/3 z vybraného nájemného, když nebylo ani na nejnutnější opravy? Není to málo, Tomáši Pavloviči?

Radnicí se rozumí hlavní sídlo a reprezentační budova městské správy. V přeneseném významu slova označuje ale nejen budovu, ale i skupinu lidí, kteří mají na starosti správu příslušného města či obce. Nynější zástupci mají pravomoc rozhodovat o úrovni kvality života všech Kladeňáků. To se zatím podepsalo například zvýšením nájmů, zdražením vody a poplatku za odpad. Jenže takto nabytý rozpočet města se již nevrací tam, kam by měl – zpět k obyvatelům města.

„Městský rozpočet je mocným nástrojem. Prioritně slouží k zajištění promyšleného rozvoje města, zvyšování komfortu obyvatel a pokud se s příjmy i výdaji města hospodaří rozumně, dokáže vytvářet zdravé ekonomické prostředí vhodné pro život i podnikání. Bohužel, ani jednoho z příkladů nejsme už přes rok a půl svědky,“ poukazuje na tragickou situaci lídr nejsilnější politické strany a bývalý primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) a dodává: „Kvůli hysterickému zdražování všeho, se žije lidem i firmám hůř. Nejhorší na této situaci je ale skutečnost, že jsme nynější koalici předpřipravili rámcové smlouvy, podstatné projekty a dotace. Raději ale většinu hodili do koše a město nechávají stagnovat.“

Z nepochopitelného důvodu se proto Kladeňáci nedočkají například celistvé rekonstrukce autobusového nádraží a přilehlých prostor, navazující revitalizace Poštovního náměstí ani nové podoby pěší třídy. Čeho se ale Kladeňáci dočkají a za co již mohou být „vděční“, se můžeme dozvědět v takzvané „Mapě projektů města“. Ta nabízí především náhled do toho, co lidé požadují na setkáních se zástupci radnice. O to bizarnější je ale vidět v seznamu hotových projektů ty, které odstartovalo minulé vedení města a radnice je pouze přebrala. Ať jsou to chodníky v ul. Milady Horákové, Gen. Klapálka, přírodní zahrada u MŠ, Muzeum věžáků, parkoviště v Mostecké, náměstí J. Opletala, L. Kuny, zastávka Na Kopci, oprava Spytihněvovy, Kladenské apod., dokonce i propojovací chodník Kladno-Švermov. Najdou se zde ale i takové ohromné investiční perly hodné města s rozpočtem přesahující miliardu a půl, jako je nová digestoř či realizace vzduchotechniky. Přitom i tyto investice v naprosté většině případů byly připraveny a vzešly z Místního akčního plánu vzdělávání, který od roku 2016 mapoval konkrétní potřeby školských zařízení. Za minulý rok pod hlavičkou s interpunkční chybou „Investice Kladno 2019- probíhá nebo bude ještě zahájeno“ najdeme převážně návrhy na nové přechody, střední ostrovy nebo úpravy reliéfní dlažby.

Situaci pravděpodobně nezachrání ani participativní rozpočet z dílny koaličních kutilů. Na finance, které jsou běžně vyčleněné z rozpočtu města speciálně pro nápady obyvatel, se totiž dokázali již minulý rok přisát jako pijavice i někteří zástupci vedení města, jejich spolustraníci či rodinní příslušníci. Ti, kteří mají k dispozici finance v řádech sta miliónů na realizaci svých předvolebních slibů, z nějakého zcela neznámého důvodu raději využili omezenou částku tří miliónů z participativního rozpočtu určeného pro běžné obyvatele. Možná i proto se v návrzích pro rok 2020 krčil pět dní před koncem termínu k přihlášení jeden jediný projekt.

Tím ale perpetuální zanedbávání obyvatel Kladna zdaleka nekončí. Například oprava chodníků v Mládežnické ulici, kde jsou tyto komunikace ve zcela nevyhovujícím stavu, se konat nebude. Město se zde skutečnou opravu totiž rozhodlo zaměnit za výsadbu a úpravu zeleně. V Pražské ulici zase nejvíce bojují s krysami, a dokonce snad prý i se štěnicemi. Situaci, i když je objekt ve vlastnictví města, ale Správa bytového fondu Kladno odmítá řešit. Odpovědí na žádost o pomoc bylo, že to není jejich starost. Zkušenosti s krysami si „užívají“ například i obyvatelé bydlící mezi ulicemi Ústecká a Železničářů.

Graffiti a street art zaplňují od loňského roku Kladno. Město dalo uličním kresbám ve veřejném prostoru zelenou. Začalo to nabarvenou mostní konstrukcí a plochou u autobusové zastávky Central. Investorem této akce byla společnost Crestyl, která je majitelem blízkého obchodního centra. Ke spolupráci přizvala i americkou výtvarnici Emily Eldridge.

Nová barevná plocha však rozdělila Kladeňáky na dva tábory. Jedněm se výtvor líbil, druzí ho naproti tomu označovali za „opičárnu“ či za výtvor hodný spíše malého děcka. Další nelibě nesli, že když už musela být plocha pokreslena, proč nebyla raději svěřena některému z kladenských, i třeba neprofesionálních výtvarníků. Pravděpodobně právě kvůli těmto kritickým hlasům město ve spolupráci s majitelem Centralu vyhlásilo soutěž a v září vítězi Janu Černému poskytlo další plochu pro tento druh uliční malby, tentokrát na objektu městské společnosti TEPO v Litevské ulici.

Nyní má některý z writerů šanci získat ke své sebeprezentaci výměník na rohu Štechovy a Průchovy ulice. Do konce dubna mohli zájemci zasílat své návrhy. Podle informací města by pak vítěz měl svůj výtvor realizovat do konce června. Kdo však bude zaslané návrhy posuzovat a vybírat? Čí osobní vkus ovlivní náš společný prostor? To jsme se bohužel z výzvy nedozvěděli.

Graffiti a street art ve veřejném prostoru jsou poměrně diskutovaná témata. Často právě proto, že jsou veřejností velmi rozlišně vnímána. Co se líbí jednomu, nemusí se líbit druhému. Jaký obraz si pověsíte do obývacího pokoje, je čistě vaše rozhodnutí, otisk vašeho osobního vkusu. Až se vám okouká, vyměníte ho za jiný. Jak ho vnímá návštěva neřešíte. Graffiti či street artu však nemáte šanci uniknout. Stávají se součástí veřejného prostoru stejně jako reklamy. A stejně jako reklamy jsou také součástí vizuálního smogu, který může oplošťovat společně sdílený veřejný prostor. Zde je nasnadě otázka, zda je potřeba rozšiřovat vizuální smog v již tak zamořených kladenských ulicích?

Vedení města zprvu avizovalo boj proti vizuálnímu smogu, kterým je Kladno zaplaveno. Výsledek slibů ale není moc hmatatelný. Je to smutné, ale nejvíce k pročištění města přispěl současný nouzový stav, který reklamní trh výrazně zabrzdil. Dokonce z lamp zmizely ohyzdné kartony polepené barevnými lákači na cokoliv. Možná by stálo za to je tam už nikdy nevracet, co vy na to kladenští radní?

A proč vůbec politici podporují projevy této velmi specifické subkultury? Pasta Oner, jeden z průkopníků graffiti a street artu v Česku za takovými aktivitami radnic a velkých společností vidí snahu o zlepšení jejich mediálního obrazu. Zároveň se však obává, že když bude tento specifický druh vyjádření usměrněn a budou realizovány jen vybrané srozumitelné barevné obrazy, které někdo označí za kultivované, stane se z graffiti a street artu další zbytečný mainstream.

Věřme, že na Kladně nevypuká u některých politiků graffiti a street art obsese a nebudeme mít politicky korektní obrázek na každém rohu, zastávce či výměníku. Místo přemýšlení nad vizí budoucí podoby města to vypadá, že otlučené zdi prostě zamalujeme barevnými obrazy. Nechtělo by to spíš více vizuálního ticha a čistý přívětivý a inspirativní prostor pro všechny obyvatele našeho města?

Pro mnohé v podstatě bezvýznamná zpráva komentující dění v poslanecké sněmovně. Důležitá však pro Kladno a jeho zásadní kulturní instituci, městské divadlo. O čem je řeč? O ničem menším než o volbě členů Rady České televize. Radní jsou plně placení za svou práci, dohlíží na fungování České televize a jejich vliv je nejen z hlediska mediálního velmi významný. A to i proto, že je složená ze zástupců nejrůznějších institucí a kandidátů často až obskurních iniciativ a organizací. Nemalý rozruch proto vzbudil e-mail poslance za hnutí ANO a předsedy volebního výboru Stanislava Berkovce. Ten vytvořil seznam „vhodných a nevhodných“ kandidátů do rady a rozeslal ho jako návod pro tu „správnou“ volbu vybraným kolegům poslancům a poslankyním. A právě tento e-mail skrývá pojítko mezi kladenským divadlem a celostátní politikou.

Jako „vhodný“ kandidát, který by případně v Radě ČT hájil zájmy hnutí ANO, byl Berkovcem v emailu označen i Marek Hladký. Že vám toto jméno nic neříká? Hladký je od ledna tohoto roku zástupcem uměleckého šéfa a dramaturgem kladenské činohry. Přijala ho Irena Žantovská, spojená s hnutím ANO, což mimo jiné dokazuje fakt, že ji na Kladno přivedla zastupitelka ANO Petra Melčová. Do divadla ji pak přišla představit i se svým stranickým kolegou a náměstkem primátora Václavem Šubrtem.

A co na kandidaturu zástupce uměleckého šéfa kladenského divadla Marka Hladkého říká jednatelka Divadel Kladno? „V ČR občan nepotřebuje zpravidla souhlas zaměstnavatele k výkonu občanských práv. Pan Hladký, pokud je nám známo, kandidoval do RČT jako zástupce veřejnosti a jeho nominující organizací byla DILIA, renomovaná divadelní agentura,“ uvedla pro Kamelot Irena Žantovská. Současně dodala, že tato aktivita M. Hladkého nemá s jeho zaměstnáním v divadle nic společného. Není tedy jasné, jestli má dramaturg svolení svého vedení se takto angažovat a ucházet se o placený post mimo své hlavní zaměstnání. Pro všechny zaměstnance města přitom platí jasné pravidlo, k jakékoliv jiné činnosti nad rámec svého zaměstnání musí mít souhlas.

Kladenské divadlo se po letech, kdy vzkvétalo pod taktovkou týmu Krafka - Slánský, ocitá v síti politických zájmů a potřeb. Ještě loni se všichni zaměstnanci Divadel Kladno věnovali divadlu naplno, neměli potřebu dalších placených politických postů, natož politických angažmá. Jediným jejich zájmem byl spokojený divák. Nebudeme připomínat celou historii odvolání Jana Krafky z funkce jednatele divadla, ani to, jak velký zájem o působení v něm projevila ještě před odvoláním Krafky nová jednatelka Žantovská. Celou kauzu si mohou všichni krok po kroku oživit na stránkách divadlakladno.cz.

Připomeňme si jen, že důležitou osobou v kauze kladenského divadla je nesporně manžel jednatelky Žantovské. Mohli bychom o něm napsat přímo román, jeho napojení na nejvyšší patra politiky jsou evidentní. Od poradenství Václava Klause v 90. letech, po autorství předvolební agitky Tak pravil Klaus, či oslavné životopisy Mirka Topolánka nebo dokonce Miloše Zemana. Václav Klaus st. se mimo jiné rozplýval jako oponent nad Žantovského habilitační prací na soukromé Panevropské vysoké škole. Žantovský mu na oplátku edituje jeho knihy. Jako nominant ODS působil na začátku tisíciletí v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Aktuálně je Žantovský koněm hnutí ANO (jako nominant hnutí ANO sedí v Radě ČTK), stejného hnutí, které rozhodlo na Kladně povolební složení radniční koalice (ODS, SPD, ANO, Kladeňáci).

O angažovanosti jejího manžela při umístění Žantovské v kladenském divadle referovali například Reportéri ČT v reportáži nazvané Hra o divadlo, kterou najdete i na našich stránkách. V některých kuloárech se dokonce mluví o tom, že Žantovská měla dostat kladenské divadlo od manžela jako narozeninový dárek. Zničila sice skvěle fungující soubor a mnoho jeho členů z Kladna na protest proti jejímu působení odešlo, ale umožnilo jí to vybrat si k sobě do vedení divadla ty správné partnery. Jedním z nich je právě Marek Hladký, s kterým Žantovská spolupracovala již v roce 2010. Ve výběrovém řízení na post uměleckého šéfa nevyhrál, tak se obratem vytvořila nová pozice zástupce uměleckého šéfa, na kterou ho komise prý náhodou doporučila. Stejnou náhodou byl Hladký v době výběrového řízení také hostem Žantovské v pořadu na TV Praha. Náhodou se stejný Marek Hladký ucházel i o místo v Radě České televize, náhodou byl poslancem za ANO označen za kandidáta vhodného jejich podpory…

Marek Hladký je tak pro Kladno určitě velkým přínosem, naneštěstí ne na poli divadelním, ale politickém. Ambice zapojit se do politiky provázejí Hladkého už dlouhá léta. Zatím ne moc úspěšně. V regionální politice mu to nevyšlo, vedoucím odboru kultury na brněnském magistrátu se v roce 2009 nestal. Podle tehdejšího brněnského radního Zlatušky proto, že měl mít jako vedoucí výroby brněnského studia ČT „nevhodný přístup k podřízeným ženám“.
Hladký se ale nevzdával a zamířil na vyšší mety. Zatím sice neuspěl například ani v roce 2015 ve své kandidatuře na generálního ředitele Českého rozhlasu (pozn. na stejný post kandidoval v tu dobu i Petr Žantovský), ani v roce 2018, kdy se chtěl dostat do Rady České televize. Neuspěl ani při poslední volbě radních do Rady ČT. Možná by svoji kandidaturu ale završil úspěšně, to by však nesměl na veřejnost proniknout už zmiňovaný e-mail poslance za hnutí ANO Berkovce, který pobouřil i zahraniční novináře. Ti napsali poslancům, že nezávislost České televize je vážně ohrožena. Volit tak podle Berkovcova seznamu poslanci už nemohli.

A jak je na tom pan Hladký jako dramaturg? Vzhledem k tomu, jak moc zaujal porotu při výběrovém řízení na nového uměleckého šéfa, že ho obsadili i jako dramaturga, jsme očekávali excelentní ohlasy na jeho divadelní tvorbu. Trošku nás proto recenze na jeho práci pro brněnské Mahenovo divadlo překvapily. Například jeho jedinou autorskou hru Zaslíbení z roku 2011 kritika ztrhala. Vybrali jsme jen pár vět z nelichotivých hodnocení: „Jako nezamýšlená parodie působí nová hra brněnského Národního divadla, která zpracovává příběh vztahu krasobruslařky Hany Maškové a textaře Jiřího Štaidla, „završený“ tragickou smrtí obou milenců. I když má příběh velký dramatický potenciál, dialogy vypadly snad z telenovely nebo červené knihovny.“ „Scénář psychiatričky Lenky Plaché a dramaturga Marka Hladkého trpí řadou nedostatků, zvláště neschopností tvůrců vystavět a udržet dramatickou kompozici.“ „...v tomto případě se už ani nedá zaobaleně mluvit o balancování inscenátorů na jakési hraně, vpravdě jde o propad do hluboké podprůměrnosti, nevkusu a banálnosti, jaký se na českých jevištích jen tak nevidí.“

„Bůh i ďábel se skrývají v detailech... a je dobré ty detaily neopomíjet...,“ řekl Hladký v rozhovoru se svojí šéfovou Irenou Žantovskou. Ano, je dobré vnímat detaily a neopomíjet je. A proto my stále, a ještě více #nesouhlasíme!

Nový typ koronaviru straší svět už od nového roku. Přes mnohá varování zastihl Českou republiku zcela nepřipravenou na podobný typ nebezpečí. Nejsou roušky, desinfekce, respirátory, krizové plány, vše se dělá na koleně, se zpožděním a nekoordinovaně. Kritika opozice je oprávněná, ovšem nejen vláda zaspala a nebezpečí podcenila. Jak na predikci nebezpečí reagovali zástupci kraje nebo zástupci města? Odpovíme si sami, nehnuli ani prstem.

Výmluvou, že vláda stáhla nákup roušek pod centrální řízení, nemůžou odpovědné osoby operovat. Takové opatření bylo vydáno až 6. března. Do té doby byli na kraji, ale i na městě zcela v klidu. Při tom nejde o nějakou politickou prozíravost, ale o povinnost připravovat se na krizové situace, které voleným zástupcům ukládá konkrétně Zákon o krizovém řízení č. 240/2000. Jednoduší je však čekat, odevzdat osud obyvatel svých samosprávných celků do rukou vlády a po vypuknutí reálné hrozby se na vládu vymlouvat a pozdní plnění svých povinností vydávat pomalu za hrdinské činy. Samozřejmě s náležitým politickým PR.

Kdo totiž zcela jistě nezaspal, jsou PR týmy našich politiků. A to na všech úrovních. Bohužel i nám na Kladně se rozmohl takový nešvar. Laciné zviditelňování zástupců města přiživující se na krizové situaci. Zatímco předseda ODS Fiala kritizuje premiéra Babiše, že „místo krizového řízení vidíme v přímém přenosu kampaň a politickou propagandu“, kladenský primátor Jiránek (ODS) učí Kladeňáky v přímém přenosu dokonce vázat šálu kolem úst, se svým stranickým kolegou Hanesem opět v přímém přenosu rozváží desinfekce do otevřených školek a fotí se s jejich unavenými ředitelkami. Hanes jde ale ještě dál a bez roušky jako super hrdina, na kterého se vládní opatření zřejmě nevztahují, povolává do boje i soukromý letoun. Zároveň stíhá spílat redaktorům Kamelotu, že si dovolují pokládat organizacím města novinářské dotazy. Na ně prý kvůli řešení krize nestíhají odpovídat, protože nemají čas na takové malichernosti. Zástupci uzavřených společností sice prý nemají čas odpovědět, ale informovat o dotazech pana Hanese evidentně stíhají. Hanes na svém FB profilu pomalu v každém příspěvku nepřipravenost ve vybavení ochrannými prostředky hází jen na vládu a sebe prezentuje pomalu jako spasitele. Smutné je číst, že jím umně sehnané respirátory a roušky putují podle jeho vyjádření prioritně do krajem zřizovaných organizací, zatímco městem zřizovanému Domovu pro seniory musí stačit podomácku šité roušky, které si zaměstnanci domova shánějí sami. Nový ředitel domova celou situaci bagatelizuje a jeho zástupkyně se rekreuje na ostrově v Indickém oceánu. Místo příprav na krizi odpočíval v Thajsku od všech svých funkcí také jednatel Sportovních areálů města Kladna a uvolněný radní Jiří Chvojka. Asi nečekáte, že by se po návratu uchýlil do karantény?

Kdo ale opět nejvíce zaujal, je „první statutární náměstek“ Tomáš Kutil. Ten doposud nepochopil, co znamená být ve vedení města a jaké povinnosti mu plynou z jeho pozice. Je to právě on, kdo si v koalici usurpoval pro sebe sociální oblast a kdo je odpovědný za chod Domova pro seniory. Řekli bychom, že po jeho tristním vystoupení na letním setkání s herci před radnicí se poučí, no evidentně je to u něj něco nemožného, to se dřív naučí pes hrát na housle nebo šít roušky... Neděláme si v žádném případě legraci ze šití roušek, ale přesně kolem tohoto tématu se odvíjí i poslední husarský kousek pana Kutila. Ten se přihlásil na sociálních sítích jako koordinátor šití a distribuce roušek potřebným. Na tom by nebylo vůbec nic špatného, mnohem dříve takové akce spustila i jiná města. Lidé sice šili bez pomoci politiků, nepotřebovali prostředníky, stejně tak si o pomoc potřebné organizace říkají přímo a nemají čas při převzetí pózovat před kamerami s nějakým politikem. Stále jsou však skupiny lidí, které jsou z nějakého důvodu odříznuté od sociálních sítí a nedostanou se tak snadno k informacím a pomoci.

Tyto skupiny určitě rády aktivitu ocenily, ovšem pan náměstek ji posunul ještě o stupeň výše. Našil si vlastní roušky (věříme, že to nebyly roušky od dobrovolníků), které v rámci této akce začal prodávat. On je podle svých vlastních slov ta „známá osobnost“, nemůže přeci prodávat roušky sám. Opět zneužil městské řidiče, kteří museli roušky za 10,- Kč nabízet třeba v místních lékárnách. Obchodní záměr pana Kutila nebyl úspěšný. O jeho aktivitě se dozvěděli partneři a vysvětlili mu, že jeho jednání není příliš optimální. Možná i díky tomu se dočkali šitých roušek i v Domově pro seniory, kam nechal po kritice dovést celých 50 kusů. Jejich převzetí si ovšem nechal pan Kutil náležitě stvrdit podpisem. Zdá se vám to absurdní? Tomáš Kutil je takovým Frankem Burnsem kladenské radnice. Frank je v seriálu Mash prezentován jako sobecká, sebestředná a dětinská osobnost, která by ráda získala uznání okolí. Zjistili jsme nebývalou podobu pana náměstka s touto seriálovou postavou, akorát s tím rozdílem, že Frank měl v seriálu své nepostradatelné místo a diváky alespoň pobavil.

Na rozdíl od pana Kutila, který sice veřejnost baví svojí hloupostí, ale rozhodně by ho nikdo nepostrádal. Na pana Kutila je slyšet z mnoha stran pouze kritika na neuvěřitelnou aroganci, ani slušné pozdravení prý není jeho silnou stránkou.

Položte si na závěr otázku. Liší se nějak Jiránek, Hanes nebo Kutil a Babiš? O co bylo naše město na krizi lépe připraveno, než vláda? Vidí někdo nějaký zásadní rozdíl? Společné mají jedno, neúnavně pracují na svých mediálních obrazech a vinu hledají u druhých. Jak velký rozdíl je v pomoci politiků a obyčejných lidí, kteří nemají přístup do státních ani městských rozpočtů a přeci ze všech sil pomáhají? Na to si odpovězte sami.

Dnešní svět je pro mnohé z nás řízen nejedním nařízením. V občasném guláši ale dokážeme najít i jasná pozitiva. Jedním z nich jsou takzvaná oborová pravidla neboli normy. Napříč kontinenty se využívají pro hodnocení kvality produktů, a dokonce i společností. Jednou z nejznámějších norem je ISO, aneb certifikát, který je značkou kvalitního a transparentního chodu firmy. Přesně o ten ale s nástupem koaličních tahanic o teplounké pelíšky TEPO přišlo. Žádný ze zástupců, který si vydupal nové posty jakožto daň za „fungující“ koalici, totiž svým vzděláním ani praxí nedosahuje na úroveň, která je pro řízení teplárenského kolosu s obratem 400 milionu korun ročně dostatečná.

Oldřich Černý (SPD), Robert Pešta (Kladeňáci) ani tandem kamarádů z ODS Lukáš Hanes a Filip Jícha. Nekonečné změny ve vedení městské společnosti, kterou do té doby bez ohledu na politickou příslušnost vedl vystudovaný právník Miroslav Vacek, znamenají další průšvih. Opožděný začátek topné sezony mnozí považovali za potvrzení amatérismu koalice ODS, ANO, Kladeňáci a SPD. Na oficiální potvrzení jsme nemuseli čekat o mnoho déle. Městská společnost TEPO totiž nemá šanci dosáhnout na požadavky, díky kterým bývalé vedení teplárny obdrželo punc efektivního řízení a kvality.

Může za to nedostatečná praxe a nezájem Pešty, i zcela nedostatečné vzdělání Černého i současného jednatele společnosti Hanese a výkonného ředitele Jíchy. U Jíchy se navíc proslýchá, že maturity dosáhl nikoliv díky svému intelektu, ale peněžence.

Certifikace ISO přitom stojí na velmi jednoduché zásadě. Vedení společnosti realizuje stanovené cíle a plány v oblasti kvality svého zaměření. Účinnost a výsledky jsou díky odborným metodám měřeny a monitorovány tak, aby společnost mohla kdykoliv přijmout nutná opatření a změny. Norma se dál zabývá principy řízení dokumentace, lidských zdrojů, infrastruktury, zavádí procesy komunikace se zákazníky, hodnocení dodavatelů, měření výkonnosti procesů a také interní audity za účelem získání zpětné vazby. Bohužel kvůli trendu nynějšího vedení města, které vzdělání pro řízení chodu městských společností považuje za zcela podřadné a nepotřebné, nemůže být o obdobnou certifikaci ani znovu zažádáno. Hanes, Jícha, Pešta ani Černý totiž i přes velmi pěkné platové ohodnocení za jejich počiny v TEPU nedosahují dostatečné kvalifikace, aby se k získání nové certifikace třeba jen přiblížili.

Přesto současnému vedení společnosti nevadí se neoprávněně držením normy ČSN EN ISO 9001:2001 chlubit na oficiálních webových stránkách.