Milan Volf
Je Kladeňákem tělem i duší, s přestávkami celkem šestnáct let stojí v čele největšího středočeského města, v roce 2010 založil vlastní nezávislou stranu Volba pro Kladno. V komunálních volbách Milan Volf znovu obhajuje primátorský post.
Poprvé jste na radnici usedl už v pětatřiceti letech, pořád vás to baví?
To, co dělám, mě naplňuje a lidé okolo mě mi dávají energii pokračovat. Nikdy jsem neměl cíl, že bych byl primátorem, nebo tenkrát v roce 1998 starostou. Já vždy říkal, že jsem spíše šel na náměstí Starosty Pavla, zakopl jsem a skutálel jsem se z kopce až do primátorské kanceláře. Tehdy jsem měl ještě delší vlasy, občas jsem se zakoktal. Ale ta ohromná zodpovědnost vás buď nakopne, nebo utopí. Mě nakopla.
Jak se podle Vás město změnilo od devadesátých let?
Já si dovolím odpovědět z trochu jiného pohledu. Když dnes někdo do Kladna přijede, tak slýchám, že se opravdu hodně změnilo. Je moderní, celkově vypadá lépe, vývoj je znatelný. Překvapí je i kvalita a množství kulturních akcí, sportovišť. A to je naprosto bezvadné.
Čím je kandidátka Volby pro Kladno jiná než ostatní politická uskupení?
Před šestnácti lety se organicky sešla skupina lidí, kteří na Kladně žili, pracovali, podnikali, vychovávali zde svoje děti. Všichni jsme Kladno velice dobře znali a věděli jsme, že má potenciál být krásným místem pro život. Tak vznikla Volba pro Kladno.
Všichni naši kandidáti jsou soběstační, nepotřebují politiku jako zaměstnání ani jako životní jistotu. Do komunální politiky vstupují proto, že chtějí své město posunout dál. Nad zmíněný profesní rámec jsou to ale především inteligentní, féroví a bezvadní lidé, kteří mezi sebou nikdy neintrikaří. Je to i hlavní důvod, proč znovu kandiduji. Spolupracovat s tímhle týmem je pro mě čest.
Mnoho lidí vnímá slovo „politika“ jako něco negativního, o čem je tento výraz pro Vás?
Pro mě je komunální politika o tom, že se staráme o jeden velký komplex, na kterém nám záleží. Ano, je to velice náročné, občas také potřebuji chvíli na to, abych si vyčistil hlavu. Zároveň je to ale přece nádherná věc. Mám radost z toho, že výsledky naší práce jsou vidět. Když projíždím opravenými ulicemi, parkuji na nových parkovištích nebo vidím, jak se daří městské zeleni, připomíná mi to, proč vše, co děláme, má smysl.
Největší ocenění naší práce je, když se v našem městě Kladeňákům dobře žije. Když se všichni rádi vrací domů, baví je naše kulturní a sportovní akce, přijdou se ve volné chvíli podívat třeba do zámecké zahrady na medvědice, prochází Kladnem a vnímají veškeré změny kolem nich. To je nejen to největší, ale i nejpříjemnější ocenění.
Jak se vlastně daří kladenským medvědicím?
Chodím za nimi jednou, někdy i dvakrát týdně. Když k nim přijdu, tak si jedna sedne a salutuje mi. Není to tedy z důvodu, že by měla tak ohromnou radost, že mě vidí. Jsou jen obě tak inteligentní, že moc dobře vědí, že přišel ten tvor, který je bude rozmazlovat medem.
Samozřejmě nám holky chlupaté stárnou, ale tady mají takový servis, že jsou stále naprosto skvělé a doufám, že budou i nadále zdravé.
Nevadí jim koncerty, které se přes celé léto v Zahradě Kladenského zámku pořádají?
Vůbec ne, kdysi jsem je zachránil od cirkusu. Dokonce umí dát najevo svůj názor na jednotlivá hudební vystoupení. Když se jim líbí, tak přijdou a tančí za plotem. Což tedy v jejich podání je takové pohupování. Když cítí, že někdo zpívá falešně, tak zase projevují nervozitu. Zábavu tedy mají rády, ale evidentně musí být kvalitní.
Když se zaměříme na konkrétnější témata, jak rozhodujete mezi rozšiřováním zeleně a parkovacích míst?
Lidé zpravidla chtějí dvě věci – nová parkovací místa a zároveň zeleň. To jde často proti sobě a je potřeba to vyvážit, což je někdy alchymie. Letos navyšujeme kapacitu parkování ve městě o zhruba 400 míst, za uplynulé čtyři roky se nám jich celkem podařilo vytvořit více než 1200. Navyšovat budeme samozřejmě dál, ale vždycky je potřeba dbát na to, aby to nebylo na úkor zeleně, musí to být vyvážené. Nechceme z Kladna udělat jednu velkou betonovou placku, souhlasím, že zeleň je důležitá.
Jaký je Váš názor o velký zájem developerů o Kladno?
Kladno je skvělá adresa, což mě na jednu stranu těší, ale má určité kapacitní možnosti. Nacházíme se v blízkosti hlavního města a letiště, ale především na Kladně máme vysokou kvalitu života. To, že se tu staví nové byty je samozřejmě dobře, ale město není nafukovací a je potřeba vše korigovat. Zájem developerů je sice hezký, ale to neznamená, že každý projekt je smysluplný a má tu své místo.
Podmínky pro novou výstavbu řešíme v územním plánu a plánovacích či kontribučních smlouvách s developery. Tyto podmínky zpřísňujeme, a to včetně požadavků na občanskou vybavenost, parkovací kapacity a finančního příspěvku do městského rozpočtu. Vypořádat se musíme také s navyšováním kapacity čističky odpadních vod a kanalizace.
Najdou na Kladně nové bydlení i opuštěná zvířata?
Jsme dvanácté největší město v republice a nastal čas poskytnout pejskům i kočičkám v nouzi důstojné a příjemné útočiště. Přestože se toto téma už tolik neobjevuje v médiích, pro nás rozhodně neztratilo na významu. Máme vytipovaná místa, kde by mohlo být. Tedy nejedná se o téma s otazníkem. Městský útulek vybudujeme.
Když se ještě vrátíme k velkému zájmu o Kladno z řad developerů. Může za tím stát i nynější modernizace železniční trati?
Je to jen jeden ze střípků. Ale jsem rád, že jsme na toto téma narazili. Jedná se totiž o projekt, který se za mě opravdu povedl a navýšil komfort cestujících. Kladeňáci mají další možnost, jak využít kvalitnější hromadnou dopravu a třeba se tím trochu omezí ta automobilová.
Je Vaším cílem dosáhnout toho, aby Kladeňáci cestovali převážně hromadnou dopravou?
Jsem toho názoru, že to je nereálné. Nikdy k tomu ani nikoho nutit nebudeme. Chceme ale Kladeňákům nadále nabízet možnost využít MHD za velice příznivé ceny a připravovat co nejlepší podmínky pro alternativní způsob dopravy.
Jakou alternativní dopravu Kladeňákům zařizujete?
Jednoznačně systém sdílených elektrokol. Vrátili jsme je do ulic v roce 2021, protože tehdejší mnohakoalice myslela, že Kladeňákům postačí obyčejná kola s přehazovačkou.
Pokud ale někdo zná Kladno, tak ví, že elektrokola jsou pro náš členitý terén mnohem vhodnější. Jsou pohodlná při jízdě do zaměstnání, vstřícná pro seniory i méně sportovně založené občany.
To se nám i potvrdilo, protože od zahájení projektu registrujeme skoro půl milionů výpůjček a dvacet tisíc registrovaných uživatelů. Protože se jedná o skvělou alternativní možnost dopravy, rozšiřujeme síť elektrokol nextbike i do okrajových částí a okolních obcí. V této souvislosti zmíním i projekt cyklostezky, která povede kolem železniční trati.
Nepomohlo by také začlenění Kladna do Pražské integrované dopravy (PID)?
Efekt by byl naprosto opačný. Odmítl jsem integraci městské hromadné dopravy do PID a kdekdo se na mě zlobil. Kdybych to ale před lety dopustil, nemohli bychom si v městských autobusech určovat téměř nic a Kladeňáci by si výrazně připlatili.
Středočeský kraj neustále zdražuje jízdné PID, naposledy letos o celých třicet procent. Toho rozhodně nehodlám být součástí. Naše základní jízdné v MHD Kladno nezdražilo od roku 2012 a stále udržujeme zvýhodněné jízdné pro důchodcovské a žákovské karty, senioři nad 70 let jezdí zdarma.
Jsou i jiné projekty, které můžete už nyní zmínit, kdybyste obhájili vítězství v komunálních volbách?
V rámci celoměstského významu určitě nezbytná rekonstrukce Sítenského mostu, výstava multifunkční haly pro míčové sporty v kvalitě pro pořádání mezinárodních soutěží, modernizace fotbalového stadionu, nový saunový komplex, propojení Sítenského údolí směrem do Kročehlav, kde by mohl být krásný a jedinečný park. Ostatně další krásný park by vznikl u Globusu. Hodně dlužím sídlišti Rozdělov Sever, kde už jsme začali s opravami a moc se těším, že se tu pustíme do dalších ulic. Ale projektů máme nachystanou celou řadu a vše je k nalezení v našem podrobném programu.
Je nějaké téma, které považujete za nejdůležitější pro následující volební období?
Náš přístup není o jednom tématu a nestojí na programu pro jedno volební období, ale na dlouhodobé komplexní strategii. Nemáme zájem o krátkozraké projekty, účelové kecy a nesplnitelné sliby. Jsem přesvědčený, že žijeme v krásném městě, které si zaslouží promyšlený vývoj.
Pokud máte pocit, že se naše město posouvá správným směrem, mění svou tvář k lepšímu, těšíte se na kulturní i sportovní akce a vnímáte pozitivní změny kolem sebe, je to pro nás potvrzení, že naše práce má smysl. Jestli máte Kladno rádi stejně jako my, budeme velmi vděční za vaši podporu. Té si vážíme ze všeho nejvíce.
Milan Volf
Michal Strieborný pochází ze severních Čech, ale domov, lásku i práci si našel na Kladně. Bezmála pět let působí jako ředitel Městské policie Kladno a předchozí zkušenosti získal na vedoucích pozicích u Policie České republiky. Policejním prezidentem byl oceněn čestnou medailí za dlouhodobé a iniciativní dosahování velmi dobrých služebních výsledků a za prosazování dobrého jména PČR.
Proč jste se rozhodl kandidovat v komunálních volbách za Volbu pro Kladno?
Za prvé má lídra Milana Volfa, který pro tohle město udělal ze všech nejvíc a obětoval mu celý život. Za druhé má jasný konkrétní dlouhodobý program a výsledky jsou vidět. A za třetí tady žiji, pracuji a záleží mi na tom, aby Kladno šlo dál správným směrem. Kandidovat do zastupitelstva jsem považoval za čestné a jediné možné rozhodnutí.
S jakou vizí jste nastupoval do čela Městské policie?
Když jsem před téměř pěti lety přebíral vedení Městské policie Kladno, měl jsem jasno v jedné věci. Strážník musí být především partnerem občanů. Ne někým, koho lidé vnímají jen ve chvíli, kdy dostanou pokutu, ale člověkem, na kterého se mohou obrátit, když potřebují pomoc.
Jak se podle vás daří budovat důvěru mezi strážníky a obyvateli Kladna?
Důvěra se nedá nařídit ani získat přes noc. Buduje se každou službou a každým kontaktem s lidmi. Jednou je potřeba pomoci seniorovi, podruhé uklidnit konflikt, jindy chránit děti na přechodu. A jsou situace, kdy musí být strážník během několika vteřin připraven zasáhnout tam, kde jde o zdraví nebo život.
V posledních pěti letech jste kladl velký důraz na rozšíření výcviku strážníků. Na co přesně jste se zaměřil?
Právě připravenost strážníků považuji za jednu z nejdůležitějších věcí. V posledních letech jsme proto výrazně posílili výcvik. Nejde jen o střelby nebo taktiku. Strážníci trénují první pomoc, krizovou komunikaci, řešení domácího násilí i zákroky proti ozbrojenému útočníkovi.
Pro nejrizikovější situace vznikla speciálně připravená hlídka s balistickou ochranou a odpovídající výzbrojí. Nejde o militarizaci městské policie. Jde o to, aby lidé, kteří bývají na místě první, nemuseli ve chvíli, kdy jde o život, improvizovat.
Reflektujete ve své práci i moderní technologie nebo případnou digitalizaci dnešní doby?
Ano, například naše technologické zázemí prošlo velkou proměnou. Kladenský kamerový systém překonal počet dvě stě kamer, přibyly nové body na síti 5G, mobilní kamery i přenos obrazu ze služebních vozidel.
Vzniká nové operační středisko s modernizovanou linkou 156 a do služby jsme zapojili také drony s termovizí.
Ty už pomáhají například při pátrání po pohřešovaných lidech, požárech nebo kontrole obtížně přístupných míst.
Techniku ale nepřeceňuji. Sebelepší kamera, dron nebo počítačový program nenahradí zkušeného strážníka. Mohou mu dát informace, lepší přehled a čas. Rozhodnutí a odpovědnost ale zůstávají na člověku.
Proto pro mě budou lidé a jejich příprava vždy důležitější, než počet kamer nebo nové vybavení.
Často zdůrazňujete význam prevence. Čím je pro Vás tak důležitá?
Městská policie podle mě nemá jen čekat, až se něco stane. Stejně důležitá jako samotný zákrok je prevence. Asistenti prevence kriminality pracují přímo v ulicích, preventisté chodí za dětmi do škol, věnují se seniorům a reagují i na problémy, které přináší internet a nové technologie. Někdy je totiž nejlepším výsledkem práce strážníka právě událost, ke které vůbec nedojde.
Co považujete za nejdůležitější faktor úspěšného fungování městské policie?
Za téměř čtyři roky ve vedení městské policie jsem se v jednom přesvědčení utvrdil. Dobrou městskou policii nedělají uniformy, auta ani kamery. Dělají ji lidé. Lidé, kteří svoji práci umějí, dokážou zachovat klid, když ostatní nevědí, co dělat, a nezapomínají přitom, pro koho tu jsou.
Protože městská policie má být především na straně občana. A za to vám ručím.
Nová nástupiště kladenského autobusového nádraží od září slouží cestujícím. Z nepřehledného prostoru se zrezivělými přístřešky vytváříme kompaktní terminál a na uvolněné ploše budujeme 118 parkovacích míst. Nejde jen o kosmetickou opravu. Celé území přizpůsobujeme současným potřebám.
Původní „autobusák“ vznikl v sedmdesátých letech pro tisíce lidí dojíždějících do kladenských hutí. Tomu odpovídalo pět nástupních ostrůvků se 17 stanovišti. Dnešní provoz takovou kapacitu nepotřebuje. Na základě analýzy dopravce jsme proto soustředili dopravu na dva přehledné ostrůvky s osmi stanovišti a samostatnou výstupní zastávkou. Žádné spoje tím neomezujeme. Cestující naopak získávají přehlednější uspořádání, pohodlnější přesuny a bezpečnější prostor.
Na autobusák jsme nezapomněli ani poté, co tehdejší pětikoalice v roce 2019 zastavila náš původní komplexní projekt těsně před vydáním stavebního povolení. Kladno tím přišlo o dotaci ve výši přes 130 milionů korun i projekt, který mohl z ostudy města vytvořit jeho výkladní skříň. Nezůstali jsme u stížností na promarněnou příležitost. Připravili jsme řešení, které odpovídá současnému provozu a mění zanedbané území ve funkční součást centra.
Nástupiště s novým veřejným osvětlením a lavičkami postupně doplňujeme čtyřmi dlouhými přístřešky a digitálními označníky, které cestujícím usnadní orientaci v prostoru i jízdních řádech. Do speciálních buněk, které vytvářejí podmínky pro zdravý růst a chrání okolní povrchy, bylo vysazeno deset stromů.
Dalších 12 poroste v zelených ostrůvcích na sousední ploše, kde vzniká parkoviště se 118 stáními z propustné dlažby. Nová místa poslouží návštěvníkům radnice, pošty, úřadu práce, polikliniky, knihovny i divadla a umožní také pohodlný přestup na autobus. Hotovo bude v polovině října.
Proměnou autobusového nádraží naše práce na městské dopravě nekončí. Po dokončení modernizace železnice do Prahy upravíme vybrané linky MHD tak, aby lépe obsluhovaly přestupní uzly mezi autobusy a vlaky. Pracujeme také na propojení ulice Vojtěcha Dundra s kruhovým objezdem Na Cikánce, které umožní zavést linku MHD na Koreu. Současně pokračujeme v obnově zastávek, nástupních hran a přístřešků po celém Kladně.
Určitě se jděte podívat na nově udělané náměstí Svobody, které je nyní mnohem přehlednějším, příjemnějším a krásnějším místem. Uvidíte sami. Přibyl nový mobiliář, více míst k sezení, vodní prvky, veřejné toalety i kryté autobusové zastávky. Pokud se ptáte na zatím chybějící květiny, neobávejte se, zajistíme úctyhodných 20 tisíc vytrvalých rostlin a květin.
K původním stromům, které bylo možné zachovat, přibyly desítky platanů, dubů a lip. Jak budou stromy a záhony růst, bude přibývat stín, barvy i příjemnější mikroklima. Současná podoba proto není konečným obrazem: náměstí se bude s každou sezonou přirozeně proměňovat.
Co se skrývá pod zemí?
K revitalizaci jsme přistupovali komplexně a nezaměřili jsme se pouze na to, co je vidět na první pohled, spousta věcí je skryta pod zemí. Velkou pozornost jsme věnovali hospodaření s dešťovou vodou a podmínkám pro dlouhodobý růst zeleně – v tomto rozsahu jde přitom o vůbec první systém svého druhu nejen v našem městě, ale podle našich informací v rámci celé České republiky.
Dešťová voda ze zpevněných ploch, části parkoviště a střech okolních domů směřuje do podloží nebo podzemní akumulační nádrže, aby mohla posloužit k automatické závlaze. Prohloubené záhony, propustná dlažba a mlatové plochy dokážou srážky zadržet a postupně je nechat vsáknout. Voda tak neodtéká bez užitku kanalizací, ale zůstává přímo na náměstí a pomáhá zeleni. Žulová dlažba zároveň navazuje na opravenou pěší zónu. I tady platí, že rekonstrukce není jen o nové dlažbě, lavičkách nebo hezčím prostoru. Je především o tom, aby náměstí fungovalo stejně dobře dnes, jako za sto let.
Třetinu nákladů pokryla dotace
Nenechte se mást zavádějícími informacemi nebo otevřeně lživými tvrzeními na sociálních sítích. Na projekt jsme získali evropskou dotaci pokrývající zhruba třetinu celkových nákladů; přímé výdaje města na tuto zásadní investiční akci činily přibližně 80 milionů korun.
Rádi bychom v budoucnu navázali rekonstrukcí ve stejném duchu i na druhé straně náměstí. Chceme celý prostor zkultivovat, zlepšit parkování a vytvořit příjemnější prostředí pro všechny, kteří tudy procházejí nebo zde zastavují.
A samozřejmě máme v plánu zachovat i tu oblíbenou místní jistotu – stále si zde budete moci koupit grilované kuře. Jen prostředí kolem něj bude výrazně hezčí.
Co bylo hlavním důvodem, že jste se rozhodl „obout“ do kladenského fotbalu?
K fotbalu jsem měl vždycky blízko, sám jsem ho hrál a celkově mě sport baví a naplňuje. Když jsem viděl, v jakém stavu se tady fotbal nacházel, bylo mi to vnitřně strašně líto. Znal jsem i věci ze zákulisí a říkal si, jaká je obrovská škoda, že to takhle nefunguje.
A pak přišla vlastně úsměvná shoda okolností. S Milanem Volfem se známe dlouho a jednou jsme se peprněji na toto téma bavili, a než jsem se stačil otočit, už jsem v tom lítal až po uši (úsměv).
Řekl mi v nadsázce, že je čas, abych taky přispěl svojí troškou do mlýna. Byl to impuls, abych vstoupil do SK Kladno společně s partou lidí, která to s fotbalem myslí vážně a chce mu po letech stagnace opravdu pomoct. Myslím, že se nám podařilo dát dohromady fungující prostředí, zázemí, a především tým lidí.
Kladenský fotbal zažívá velkou renesanci, zda dva roky se SK Kladno dokázalo prokousat z divize až do druhé nejvyšší soutěže. Jak hodnotíte tento rychlý skok?
Upřímně? Když si vzpomenu, v jakém stavu jsme začínali a kde jsme dnes, občas mi z toho až tají dech. Před dvěma a půl lety jsme jeli na zápas do Štětí mandelinkou, kluci to brali ze srandy a mně bylo trochu stydno. Zpátky jsme ale jeli s výhrou a já věděl, že kluci hrají pro tým a SK. Od té doby jsme se posunuli administrativně, ekonomicky i výkonnostně.
A skvělá je i atmosféra na tribunách. Když jsem začínal, chodily na zápasy nižší stovky lidí. Dnes máme návštěvnost i přes tři tisíce diváků! I to je obrovská odměna a motivace do další práce.
Úspěšně podnikáte, máte rodinu, samozřejmě fotbal a taky spoustu koníčků. Proč se k tomu všemu teď zapojujete i do komunální politiky?
Nemám vůbec žádné ambice dělat politickou kariéru nebo usilovat o nějaké placené funkce. Tak to vůbec není. Kladno je můj domov a domov mé rodiny – žije tu moje maminka, vyrůstaly a sportovaly tu mé děti a brzy budu mít vnoučata. Při práci pro kladenský fotbal jsem si uvědomil, že město a sport jsou spojené nádoby.
Z práce i podnikání mám zkušenosti, které můžu Kladnu nabídnout. Nechci být člověk, co sedí u počítače, kritizuje na Facebooku a píše negativní statusy. Když můžu reálně pomoct a něco po mně zůstane, raději vstanu a přiložím ruku k dílu.
Proč kandidujete zrovna za Volbu pro Kladno?
Pracoval bych pro kohokoliv, kdo bude schopen reálně naplnit potřeby města. To umí Volba pro Kladno – tvoří ji lidé, kteří pro město a kladenský sport udělali obrovský kus reálné práce, mají chuť naplňovat vize kladenských klubů, naslouchají jejich potřebám a ty postupně přetavují ve skutečnost. A samozřejmě také pečují o sportoviště – na nich bude stále nikdy nekončící práce, ale stojí za to se jí věnovat.
Konkrétně rozvoj fotbalového stadionu je vaše velké téma. Co všechno chcete modernizovat?
Něco už se povedlo, hlavně uvnitř, v kabinách a podobně. Ale je před námi spousta práce. Mým cílem je postavit se jednou na stadion, kde budou kompletně dokončené a důstojné tribuny, vyhřívaný trávník a nové osvětlení. A to současné vedení města přislíbilo a máme to v programu.
Chci, aby byl fotbal na Kladně ekonomicky stabilní, hrál na co nejvyšší úrovni a mířil pořád výš. Nejde totiž jen o fotbal jako takový. Chci, aby se lidé na stadionu cítili dobře celkově – i když se třeba zrovna nedaří na hřišti, prostředí okolo musí být čisté a moderní. Kladno si to zaslouží.
Jak rád trávíte volný čas, když si potřebujete od práce odpočinout?
Nenudím se (úsměv). Hodně jezdím na kole, projížďky po Kladensku mě nabíjejí energií. Mým dalším velkým koníčkem je jachting, takže když je čas, rád vyrazím na loď do Chorvatska. Největší oporou je pro mě ale rodina – manželka s mými dvěma už dospělými syny, kteří oba také sportují a jsou pro mě zároveň skvělými partnery do diskuse. Nakonec nesmím zapomenout na naše kocoury, když jsem pracovně „prázdný“, stačí si pohladit jejich kožichy a je mi líp.
Pomoc opuštěným zvířatům je pro ni celoživotním posláním. Majitelka kavárny U Kočičích tlapek se svým týmem už devět let organizuje charitativní akce, pomáhá nalezeným kočkám, podporuje lidi, kteří se starají o toulavá zvířata a je podstatnou součástí městského kastračního programu. Teď má ale Kristýna Lafková ještě větší cíl, do kterého investuje nejen svůj čas – vznik městského útulku pro opuštěná zvířata.
Před čtyřmi lety jsme se dozvěděli, že se vašemu týmu podařilo pomoci desítkám koček, šíříte osvětu o kastracích a pořádáte charitativní akce na podporu útulků i kastračního programu Feliti. Teď máme jedinečnou možnost se zeptat: Co se od té doby změnilo?
Je pravda, že čtyři roky utekly jako voda. V první řadě se stále „topím“ v kočkách a pomáháme jim ještě více než předtím. Kromě šíření osvěty o kastracích je nově také aktivně zařizujeme.
Stále pořádáme charitativní akce, ale čas od času jsme k nim přidali i sbírky na pomoc pejskům. V září jsme se zaměřili i na podporu hendikepovaného klučiny, který potřebuje finanční prostředky na rehabilitace.
A protože víme, že pomoc je potřeba i úplně jinde, každé krmivo pro kočky, které nám hodní lidé donesou, předáváme těm, kteří se starají o toulavé kočky po Kladně. Za ty čtyři roky se toho tedy změnilo opravdu hodně, ale jedno zůstává stejné – pořád se snažíme pomáhat tam, kde je to nejvíc potřeba.
Máte představu, kolika kočkám jste za tu dobu pomohli?
Snažím se zapisovat si všechny kočičky, které mi doslova prošly pod rukama, a momentálně jsem na čísle 262. Jsou mezi nimi ty, které u nás v depozitních pokojíčcích nějaký čas bydlely, našly nový domov, ale bohužel i ty, které jsme museli s láskou vyprovodit za duhový most.
Ne každý příběh má takový konec, jaký bychom si představovali. O ten šťastný se ale vždycky snažíme ze všech sil a s osudem se o něj pereme, co to jen jde.
Kolik koček je dnes součástí vaší kavárny?
V kavárně jich máme aktuálně jedenáct. To je takový optimální počet, který bych nerada měnila. Především s ohledem na pohodu našich současných kavárenských povalečů. Mají se rádi, jsou na sebe zvyklí a trochu se bojím, že další příchozí by jejich pohodu mohl narušit.
Ne pro každou kočku je ale život v kavárně pohodový. A právě pohoda koček je pro nás vždycky na prvním místě. Proto se snažíme každému novému příchozímu najít především takové místo, kde mu bude dobře – ať už je to u nás, nebo v milujícím domově.
Nazvala jste vaše čtyřnohé kolegy jako kavárenské povaleče, takže odhaduji, že finančně do kavárenské kasičky zrovna nepřispívají? 🙂
Máte pravdu, za celou dobu jsem od nich neviděla ani jednu korunu. 🙂
A nejenže nepřispívají, ale mnohým zachráněným kočkám ještě hradím výdaje za veterinární péči, krmivo nebo léky, protože si vše jejich nálezci nemohli dovolit, přestože jim chtěli pomoci. Další věcí je, že i zmíněné bazárky pořádáme s dobrovolníky zdarma a ve svém volném čase. Ve zkratce tedy platí, že co vydělám, to zase utratím za kočky.
Jsem už smířená s osudem, že bohatá budu nejspíš jen na duši (smích).
Před několika lety jste zmínila, že byste si dokázala představit vznik útulku pro opuštěná zvířata. Je to stále myšlenka, která je vám blízká?
Jsme velké, krásné město a útulek potřebujeme jako sůl. Zároveň si ale uvědomuji, že jde o obrovský projekt, který zdaleka není jen o výstavbě nějaké nemovitosti. Dopředu musíte mít promyšlené fungování celého zařízení. Od dispozice jednotlivých prostor přes vybavení, sítě až po finance. Pro začátek je potřeba především najít vhodnou lokalitu, ideálně někde na okraji města, kde budou mít zvířata klid a pohodu a zároveň provoz útulku nebude narušovat život v jeho okolí.
Útulek by měl být přechodnou stanicí pro zvířata. Místem, kde jim můžete pomoci, poskytnout jim adekvátní péči, ukázat jim lidskou lásku a následně najít vhodný domov. Při jeho provozu je ale potřeba přemýšlet především efektivně a dlouhodobě. Jinak se vám může stát, že během několika měsíců úplně naplníte kapacitu. A tím ve výsledku nepomůžete ostatním opuštěným zvířatům, pro která už by v útulku nezbylo místo.
Takže ano, je to myšlenka, která je mi stále velmi blízká a stane se skutečností. Jen musí být od začátku postavená tak, aby dlouhodobě, a především dobře fungovala.
O jaký útulek pro opuštěná zvířata se tedy zasazujete?
Ideální útulek je pro mě místo, kde budou mít zvířata skutečný komfort, péči, pozornost a kde nebudou odkázaná jen na betonový kotec nebo malou klec. Měli by ho tvořit lidé, kteří mají srdce na správném místě, ale zároveň mají dostatek zkušeností, aby se dokázali o všechna zvířata postarat na co nejvyšší úrovni.
Upřímně si troufám říct, že po těch letech už o kočkách něco vím. Co se týká pejsků, tam ale své zkušenosti rozhodně nepřeceňuji a přenechala bych tuto pozici zkušenějším. Je potřeba umět si nechat poradit, naslouchat, a především spolu dobře komunikovat.
Osobně budete tedy jeho součástí?
Určitě ano. Chtěla bych se na jeho vzniku i následném fungování podílet, jak jen to bude možné. Už teď jsme tomu s Patrikem Kučerou, ředitelem ekologického centra NSEV, věnovali spoustu času. Objížděli jsme útulky po celé republice, sbírali zkušenosti, rady a hodiny seděli nad návrhy a možnostmi, jak útulek bude fungovat.
Nechci totiž vytvořit jen další místo, kam se zvířata umístí. Chtěla bych, aby to bylo místo, které bude opravdu dobře fungovat, kde bude na prvním místě jejich pohodlí, péče a šance na nový domov.
V kavárně U Kočičích tlapek nabízíte nejen domácí dobroty, ale i pomoc opuštěným kočkám. Co si pod tím můžeme konkrétně představit?
Ano, máte pravdu, že naše kočičí kavárna není jen o kávě. Pokud se mi do rukou dostane například kotě, putuje nejprve do našeho takzvaného depozitního pokojíčku. Tam musí absolvovat čtrnáctidenní karanténu, než se může potkat s ostatními kočkami. Během těchto dvou týdnů řešíme případné zdravotní problémy, se kterými k nám přišlo, nebo ty, které se během karantény projeví.
Každého chlupatého nalezence odčervíme, vezmeme na veterinární kliniku, zajistíme mu potřebnou zdravotní péči a otestujeme ho na závažná virová onemocnění FIV a FeLV. Pokud je kočička zdravá a dosáhla vhodného věku, zajistíme také očkování a začneme jí hledat nový domov. Přitom se snažíme zohlednit i její povahu, aby se v novém prostředí cítila co nejlépe.
Následně proběhne předadopční návštěva. Pokud si to z obou stran takzvaně sedne, odchází kočička po podpisu adopční smlouvy do svého nového domova.
Tím ale naše starost rozhodně nekončí. Novým majitelům jsme i nadále k dispozici pro jakoukoli radu nebo pomoc. Chceme mít jistotu, že se kočička má dobře nejen v den, kdy od nás odchází, ale i dlouho poté.
Pomoc zvířatům bývá nejen časově, ale často i psychicky náročná. Co je na této práci nejtěžší?
Tady je bohužel odpověď poměrně jednoduchá – nejtěžší je komunikace s lidmi. Bohužel ne všichni se na věci dívají stejně jako já. Pořád se setkáváme s názory, že kastrace není potřeba, že kočka by měla mít alespoň jednou za život koťata nebo že kocoura není třeba kastrovat.
Občas narazíme také na odlišné přístupy k některým onemocněním nebo zdravotním problémům. Po těch letech už ale naštěstí víme, na koho se obrátit. Tady bych chtěla především poděkovat veterinární klinice Lukášovi na Bressoně a celému týmu lékařů a sestřiček, ke kterým pravidelně jezdíme. Jejich přístup a spolupráce jsou pro nás opravdu důležité a moc si jich vážíme.
A ještě musím poděkovat mojí skvělé kamarádce Martině Rychtaříkové. Spojily nás kočky a dnes si troufám říct, že nebýt jí po mém boku jako kamarádky a zároveň člověka, který kočkám stejně jako já rozumí, asi bych to už dávno vzdala. Společně si můžeme nejen zanadávat, ale také se zasmát nebo si poplakat.
Co vás tedy po více než devíti letech fungování kavárny stále motivuje pokračovat?
Rozhodně šťastné konce a příběhy, které za nimi stojí. Když se k nám dostane plaché a nemocné kotě, kterému postupně ukážete, že se lidí nemusí bát, vyléčíte ho a potom vám z nového domova přijdou fotky, jak je šťastné, je to nádherný pocit.
Stejně tak když se podaří prokastrovat celou lokalitu, kde žijí desítky toulavých koček, které mají své zázemí a někoho, kdo se o ně stará. Najednou se tam neobjevují další a další koťata a vy víte, že se podařilo něco skutečně změnit.
Právě tohle žene dál nás všechny. Vědomí, že naše pomoc má smysl, že se díky ní něco změní a že na konci může být šťastný život.
Jaký je váš největší sen nebo cíl, který byste chtěla v souvislosti s pomocí kočkám ještě naplnit?
Tak to je rozhodně útulek, tady se nemusím ani chvíli rozmýšlet.
Dále bych chtěla mít opravdu dobrý přehled o místech, kde se nacházejí lokality toulavých a divokých koček. Mít možnost pomáhat těm, kteří se o ně starají – třeba pravidelnými dodávkami krmiva, protože tito lidé si naši pomoc rozhodně zaslouží.
A myslím, že všechny tyto věci jdou krásně ruku v ruce s útulkem. Díky němu by se pomoc mohla dál rozvíjet, mohli bychom více zapojovat veřejnost a společně pomáhat nejen kočkám, ale také pejskům a dalším opuštěným zvířatům.
Je nějaká změna, projekt či investice, který se vám od vaší předchozí kandidatury na Kladně líbí nejvíce?
Já se budu, možná trochu nečekaně, opět točit kolem koček. Rozhodně bych chtěla zmínit a poděkovat městu Kladnu za to, že bylo ochotné o situaci s toulavými kočkami jednat a hledat řešení. Díky tomu se nám společně podařilo vytvořit kastrační program.
Spolupráce s odborem životního prostředí i Městskou policií Kladno funguje na velmi vysoké úrovni. První kočku v rámci kastračního programu jsme nechali vykastrovat 20. září 2023 a od té doby se díky programu města Kladna podařilo vykastrovat více než 400 koček a kocourů.
Tím jsme zabránili narození stovek koťat, která by jinak mohla přijít na svět do velmi těžkých podmínek, venku strádat a často i zemřít. To je pro mě obrovský krok vpřed. A teď už ten útulek.
Moje kandidatura je rozhodně za hlas zvířat, která vlastní hlas nemají. Zvířat, která jsou podle mě stále příliš opomíjená – a přitom by být opomíjená rozhodně neměla.
Kladenští fotbalisté se po patnácti letech vrátili do profesionálních soutěží. Teď je na nás, abychom jejich sportovnímu posunu vytvořili odpovídající podmínky. Stadion Františka Kloze čeká postupná rekonstrukce, která přinese lepší zázemí hráčům, pohodlnější prostředí fanouškům a nové možnosti také dalším sportovním klubům.
Na čem stavíme
Obnova nezačíná od nuly. Odkup stadionu do majetku města pomohl SK Kladno zbavit se finanční zátěže a stabilizovat hospodaření. Správu převzaly Sportovní areály města Kladna a postupně se pustily do oprav technického zázemí, včetně instalace automatické podzemní závlahy hlavního hřiště. Na tuto práci teď navážeme rozsáhlejší proměnou celého areálu.
Ještě letos počítáme s instalací nového osvětlení odpovídajícího požadavkům profesionálního fotbalu. V roce 2027 zahájíme rozsáhlou opravu hlavní tribuny. Součástí dalších úprav bude také vyhřívaný trávník, který pomůže udržet hřiště způsobilé ke hře i v chladných měsících.
Nová tribuna nebude sloužit jen fotbalu
Na opravu hlavní tribuny v budoucnu navážeme výstavbou nové tribuny na protilehlé straně hřiště. Její součástí bude zázemí využitelné nejen pro fotbalisty, ale i pro další sportovní kluby. Do suterénu plánujeme přesunout zrušenou střelnici. Investice tak nebude sloužit pouze jednomu týmu nebo jedné soutěži.
Proměna navíc neskončí u bran stadionu. Nová tribuna společně s pěší propojkou podél bytových domů na místě bývalých mrazíren umožní upravit prostor mezi fotbalovým a zimním stadionem. Vznikne další pěší spojení z Habešovny přes nový podchod pod železnicí na Sletiště.
Výsledky na hřišti musí vybojovat hráči a trenéři. Naším úkolem je vytvářet podmínky, aby měli kde trénovat, hrát a vychovávat své nástupce. Přesně tímto směrem chceme naše sportoviště včetně Stadionu Františka Kloze rozvíjet. Více se o našich plánech nejen pro sportoviště dočtete v našem programu.
Vážení čtenáři,
říjen přichází se svou typickou atmosférou, která proměňuje město v pestrou mozaiku podzimních barev. Tento měsíc s sebou kromě kratších dnů, chladnějších rán a barevného listí přináší v letošním roce také komunální a senátní volby. A protože se jedná o poslední „předvolební“ článek, nabízelo by se využít následující řádky pouze k politické kampani. Já si ale dovolím vydat se poněkud jiným směrem.
Dnes už si občas připadám trochu jako dinosaurus, který na radnici sedí už poměrně dlouho a pamatuje ledacos. Samozřejmě přicházejí nesmírně náročné chvíle, ale pořád mám chuť a energii – práce mě neustále naplňuje.
Ale nejsem sám a mám kolem sebe tým skvělých lidí. Před šestnácti lety se přirozeně sešla skupina osobností, které na Kladně žily, pracovaly, podnikaly a vychovávaly zde své děti. Kladno jsme dobře znali, věděli jsme, co ho trápí, ale také jsme v něm viděli obrovský potenciál. Věřili jsme, že může být krásným místem pro život, a chtěli jsme k tomu sami přispět.
Tak vznikla Volba pro Kladno.
Dnes mám kolem sebe přibližně padesát lidí, kteří chtěli být součástí naší kandidátky. A přestože nebylo možné vyhovět každému, vážím si každého z nich. Každý má svůj příběh, své zkušenosti, svůj pohled na město, a především chuť něco pro Kladno udělat. Všichni jsou to také lidé, kteří stojí pevně na vlastních nohách. Politiku nepotřebují jako zaměstnání ani jako životní jistotu. Neintrikaří a nehledají mezi sebou zbytečné spory.
O to větší radost mám, že se k nám přidaly osobnosti, jako je historička Gábina Havlůjová, ředitel Městské policie Kladno Michal Strieborný, předseda klubu SK Kladno Martin Šmejkal, „máma českého aerobiku“ a zakladatelka projektu Děti na startu Jitka Literová nebo architekt Karel Albrecht. Každý z nich je osobností ve svém oboru a každý přináší jiný pohled, zkušenost i energii.
Jde především o lidi, se kterými člověk může pracovat, kterým může věřit a se kterými má společný cíl. Spolupracovat s tímhle týmem je pro mě čest. A právě to je také jeden z hlavních důvodů, proč znovu kandiduji.
Já sám jsem stále ten samý pravicově a konzervativně smýšlející člověk, jiný nikdy nebudu. Stále odmítám přístup, kdy má někdo pouze nataženou ruku a očekává, že se o něj postará město, aniž by sám převzal odpovědnost za svůj život.
Nikdy nebudu primátorem, který by před problematikou nepřizpůsobivých zavíral oči nebo ji řešil v rukavičkách. Město musí chránit slušné obyvatele, dbát na pořádek a vytvářet podmínky pro klidný život všech, kteří zde žijí a pracují.
Nechci, aby se pomoc z veřejných prostředků stala nástrojem, který bude na úkor lidí, kteří celý život pracují, starají se o své rodiny a řádně se podílejí na životě města. Stejně tak nemám zájem poskytovat městské byty těm, kteří by pouze narušovali sociální smír.
Zároveň ale vždy budu zastávat názor, že pomoc má směřovat tam, kde ji lidé skutečně potřebují a kde má svůj smysl. Proto bude moje sociální politika vždy výrazně orientována například na seniory, děti a s projektem pro městský útulek na opuštěná zvířata. Na ty, kdo si zaslouží naši pozornost, péči a podporu.
Ve výsledku mi jde o jednu jednoduchou věc: o slušné Kladeňáky a o Kladno, ve kterém se sakra dobře žije.
Asi bych se nyní mohl rozepsat o našem volebním programu. Jenže náš přístup nikdy nestál na jednom tématu ani na programu na jediné volební období. Je založen na dlouhodobé a komplexní strategii rozvoje města. Nemáme zájem o krátkozraké projekty, účelová prohlášení ani nesplnitelné sliby. Jsem přesvědčen, že žijeme v krásném městě, které si zaslouží promyšlený a dlouhodobý vývoj, nikoliv rozhodování podle toho, co se zrovna hodí do volební kampaně.
Pokud vás naše představa o budoucnosti Kladna zajímá, můžete si ji přečíst na našem webu nebo v podobě brožury, kterou jsme si dovolili doručit do vašich schránek.
Jen vás předem upozorňuji – určitě v ní nenajdete nereálné věci, jaké dnes některé strany představují ve svých kampaních. Zda je to důsledkem neznalosti, nebo účelové nutnosti lhát, jen aby něčím program zaplnily, nechám na posouzení každého z vás.
Ostatně tvrzení, že naše město nefunguje, ve mně vyvolává spíše úsměv. Kladno samozřejmě není dokonalé a stále máme před sebou spoustu práce. To ale neznamená, že nefunguje a není nádherným místem pro život.
A protože některé předvolební kampaně stojí více na útocích než na skutečných představách o budoucnosti města, dovolím si je tentokrát nechat bez komentáře. Myslím, že si umíte udělat svůj názor sami.
Velkou radost mi udělaly letošní Dny města Kladna. Byl to krásný víkend, který jsme si společně užili i přesto, že chtěl program někdo zhatit. Poprvé blíže rozvedu odpověď na otázku, proč se bohužel neuskutečnila plánovaná dronová show.
Vím, že řada z vás během sobotního programu zaznamenala problémy s telefonováním, posíláním zpráv, streamováním nebo běžným používáním internetu. Nejvýrazněji se však problémy projevily u GPS signálu, což je pro tři stovky dronů operujících s maximální přenosností klíčová technologie. Situaci jsme řešili s odborníky a jejich analýza na místě ukázala, že někdo cíleně ruší signál ze vzdáleného prostoru, který může činit i několik kilometrů. Samotní dronaři se s podobnou situací za celou dobu své praxe ještě nesetkali.
V kombinaci s narušením dalších komunikačních systémů někdo chtěl průběh Dnů města jednoduše sabotovat. Kdybychom neměli ozvučení a další klíčovou techniku vedenou po kabelu, mohl být dopad podstatně vážnější a v krajním případě se mohlo skutečně stát, že by se celý program nepodařilo uskutečnit. Díky rychlé reakci všech, kteří byli na místě, se však situace zvládla a oslavy mohly pokračovat. Pouze tedy bez dronů.
Zažil jsem ve svém životě už opravdu ale opravdu hodně, ale snaha narušit program určený tisícům Kladeňáků, kteří si přišli užít slavnosti, je pro mě jen těžko pochopitelná. V tom nejde hledat nic jiného než naprosté duševní zoufalství, ke kterému se může snížit pouze velice nešťastný člověk. Jsem zvyklý na to, že určitá uskupení a lidé ve snaze škodit městu či mně osobně dokáží zajít hodně daleko a prokazatelně umí pracovat v neprospěch města – příkladem byly třeba aktivity takzvaných Kladeňáků pod pirátskou vlajkou a jejich lídryně Anny Gamanové v situaci, kdy jsme bojovali o dodávky tepla.
Tato zastupitelka nejen že tehdy šířila cílené dezinformace a poplašné zprávy, ale ještě si chodila pro „náboje“ k protistraně, jen aby poškodila město a v důsledku jeho obyvatele – takto si vykládá svůj zastupitelský slib.
Nikdo se mi pak nemůže divit, že mi naskočí představa osob jim podobných v kápi někde na kopci s rušičkou v ruce… Ale to je jen představa.
Naši hokejisté zahájili novou extraligovou sezonu na výbornou. Na komplexnější hodnocení je brzy, ale náš tým rozhodně nebude v extralize otloukánkem. Podporovat hokej pod novým majitelem Tomášem Drastilem je příjemnější než kdy jindy. Vidím zlepšené výsledky, plný stadion a chuť poprat se o nejvyšší příčky.
A podobné je to u fotbalu – SK Kladno se statečně pere o body po postupu do druhé nejvyšší soutěže. Velkou radost mám ale zejména z toho, že si Kladeňáci našli cestu na stadion a všechna domácí utkání se odehrávají před více než důstojnou diváckou kulisou. Už nechodí stovky, ale tisíce diváků. Také „SKáčko“ se na naši podporu může spolehnout, a to včetně postupné modernizace stadionu.
Asi není žádným tajemstvím, že jsem propadl divadlu a že je pro mě skutečnou srdeční záležitostí. Cesta k vytvoření perfektně fungujících divadel nebyla vždy jednoduchá. Občas byla náročná, jindy trochu krkolomná, ale vždy byl ke změnám opodstatněný důvod.
Dnes v obou našich divadlech panuje skvělá atmosféra, a především nabízíme divákům představení, která si užívají a často bývají beznadějně vyprodaná.
Hluboce smekám před Tomášem Hronem, Michalem Maléřem, Kubou Hubertem, celým činoherním i loutkohereckým souborem a samozřejmě také před všemi lidmi, které možná divák nevidí, ale bez jejichž práce by žádné představení nemohlo vzniknout. Všichni jsou to lidé, kteří vkládají svůj um, energii a kus sebe do každého jednotlivého představení.
Troufám si říct, že máme jedny z nejlepších divadel nejen v našem regionu, ale že se svou úrovní směle řadí mezi špičku v rámci celé České republiky.
Kultura tohoto typu na Kladno jednoznačně patří. Má zde své místo, své diváky i své nezastupitelné kouzlo.
Za Volbu pro Kladno mohu slíbit jedno: nikdy nedopustím, aby se z našich krásných a fungujících divadel stala pouhá stagiona, tedy divadlo bez stálého souboru. Znamenalo by to přijít o herce, o vlastní tvorbu, o nové inscenace, a především o něco, co Kladnu a vám, divákům, neodmyslitelně patří.
Pokud mi nevěříte, zajděte si do divadla na představení Petr Pan, který se zvrtl. Stejně jako ve Hře, která se zvrtla nám autoři ze společnosti Mischief Theatre názorně ukazují, jak velkým zázrakem může být dobře udělané divadlo a jak neskutečně zábavné může být, když se ten zázrak začne postupně hroutit.
Je to naprostá bomba, která podle mě stojí za to. Pokud máte rádi humor, nadsázku a situace, kdy už vlastně vůbec nevíte, co dalšího se ještě může pokazit, tohle představení si rozhodně nenechte ujít. Věřte mi, že domů budete odcházet s úsměvem na rtech.
Když už je řeč o kultuře na Kladně, nemohu vynechat ani Stodolu v Zádušní ulici. Práce na její přestavbě jsou hotové a v tuto chvíli už čekáme pouze na připojení objektu k elektrické síti. Jakmile bude i tento poslední krok dokončen, bude Stodola připravena naplno sloužit svému novému účelu.
Samozřejmě jsem se byl ve Stodole osobně podívat a musím říct, že výsledkem jsem opravdu nadšený. Prostory jsou nádherné a Kladno díky nim získává jedinečný multifunkční kulturní prostor. Místo, kde se mohou konat koncerty, akce kladenských spolků, konference a přednášky, ale také svatby nebo třeba maturitní plesy. Určitě bude také skvělým místem pro setkávání a akce nejrůznějších spolků.
Až sem vejdete a rozhlédnete se kolem sebe, myslím, že pochopíte, proč z ní mám takovou radost. Je to prostor, který má atmosféru a který podle mě Kladnu dlouho chyběl.
Rekonstrukce Stodoly navíc není izolovaným projektem. Navazuje na celkovou revitalizaci zámecké zahrady a je součástí dlouhodobé proměny samotného centra Kladna. Od autobusového nádraží až po náměstí Svobody, které je další dokončenou investicí.
Určitě se běžte podívat na nově udělané náměstí Svobody, které je nyní mnohem přehlednějším, příjemnějším a krásnějším místem. Uvidíte sami. Přibyl nový mobiliář, více míst k sezení, vodní prvky, veřejné toalety i kryté autobusové zastávky. Pokud se mě ptáte na zatím chybějící květiny, neobávejte se, zajistíme úctyhodných 20 tisíc vytrvalých rostlin a květin.
K rekonstrukci jsme přistupovali komplexně a nezaměřili jsme se pouze na to, co je vidět na první pohled, spousta věcí je skryta pod zemí. Velkou pozornost jsme věnovali hospodaření s dešťovou vodou a podmínkám pro dlouhodobý růst zeleně – v tomto rozsahu jde přitom o vůbec první systém svého druhu nejen v našem městě, ale podle našich informací v rámci celé České republiky.
I tady platí, že rekonstrukce není jen o nové dlažbě, lavičkách nebo hezčím prostoru. Je především o tom, aby náměstí fungovalo stejně dobře dnes, jako za sto let.
A po spoustě nafouknutých dezinformacích na sociálních sítích zopakuji, že přímé náklady města za náměstí Svobody činí přibližně 80 milionů korun, další třetinu se nám podařilo získat z evropské dotace.
Rádi bychom v budoucnu navázali rekonstrukcí ve stejném duchu i na druhé straně náměstí. Chceme celý prostor zkultivovat, zlepšit parkování a vytvořit příjemnější prostředí pro všechny, kteří tudy procházejí nebo zde zastavují. A samozřejmě máme v plánu zachovat i tu oblíbenou místní jistotu – stále si zde budete moci koupit grilované kuře. Jen prostředí kolem něj bude výrazně hezčí.
Koncem měsíce čeká děti prodloužený víkend v rámci podzimních prázdnin. Doufám, že si ho užijete ve zdraví, v kruhu rodiny a přátel, a že si alespoň na chvíli odpočinete od každodenního shonu.
Na úplný závěr si dovolím poděkovat.
Děkuji všem, kteří nám důvěřují, podporují nás, pomáhají nám a především těm, kterým na Kladně záleží stejně jako nám.
Kladno není jen místo na mapě. Je to náš domov a nádherné místo pro život…
Mgr. Milan Volf
předseda Volby pro Kladno a primátor Statutárního města Kladna
Život zasvěcený historii, lidem a Kladnu. Historička Gabriela Havlůjová pomáhala se vznikem Muzea věžáků, Galerie Cyrila Boudy, organizuje pietní akce, učí na Univerzitě třetího věku a spolupracuje s desítkami místních spolků.
Více než deset let jste působila jako historička v Památníku Lidice a později v Národním muzeu. Jak jste se dostala na kladenský magistrát?
S Milanem Volfem jsme se znali z různých pietních akcí, memoriálů a připomínek historických událostí. Vídal mě také při aktivitách spolku, kterému jsem předsedala. Věděl, že se na Kladně angažuji už více než deset let a že většinu akcí organizujeme čistě dobrovolnicky.
Pamatuji si, že často říkal, že podobné akce by pod záštitou města mohly mít mnohem větší rozměr. A měl pravdu. Když si dnes vzpomenu například na Den veteránů, vidím ten obrovský posun.
Dříve jsme položili květiny, zazpívali hymnu a tím to v podstatě končilo. Dnes jde o respektovanou akci, na kterou přijíždí Česká televize. Aktivní účast Gymnázia Kladno a strakoničtí vojáci oslovují širokou veřejnost, zapojuje se Městská knihovna i školy a pořádáme mnoho dalších důstojných připomínek událostí, které si naši předci skutečně zaslouží.
Co vás nakonec přesvědčilo opustit Národní muzeum?
Dostala jsem nabídku na tehdy nově vznikající pozici, která spojovala podporu spolků, organizaci historických akcí, práci se seniory i další oblasti veřejného života. Upřímně řečeno to byla práce snů. Přesto nebylo vůbec jednoduché odejít z Národního muzea. Zlom ale přišel ve chvíli, kdy mi Milan Volf řekl, ať si stanovím první velký cíl, kterého bych chtěla na radnici dosáhnout.
Nevím, jestli tušil, jak moc pro mě bude tato otázka důležitá, ale byla právě tím momentem, kdy jsem se definitivně rozhodla vrátit se domů. Tím cílem totiž bylo být součástí vybudování Muzea věžáků Kladno.
Jaká je tedy vaše role na radnici?
Nastoupila jsem do úplně nové pozice koordinátorky spolupráce se spolky, občanskými aktivisty a rozvíjení kulturního dědictví. Možná to zní trochu abstraktně, ale v praxi jde o každodenní spolupráci s přibližně čtyřiadvaceti kladenskými spolky, jejich podporu, organizaci akcí a připomínání kladenské historie.
Mám obrovskou radost, že můžeme společně vytvářet akce, které mají smysl a důstojnou úroveň. Samozřejmě součástí mé práce bylo i zmíněné Muzeum věžáků. U jeho vzniku jsem působila jako koordinátorka, ale také jsem nahrávala rozhovory se starousedlíky a dnes tam provádím jako historička. Přiznám se, že kontakt s návštěvníky mě baví mnohem více než samotná příprava projektu.
Za jeden z vašich úspěšných projektů je považována také Galerie Cyrila Boudy. Proč je pro vás tak důležitá?
Protože jde o místo, které je skutečně otevřené všem. Nachází se přímo na náměstí Svobody, je zdarma a lidé se do něj nemusí nijak složitě objednávat. Může tam přijít školní třída během suplované hodiny, člověk čekající na autobus nebo kdokoliv, kdo má zrovna chvíli času. Přijde mi krásné, že kultura a historie jsou takto dostupné každému. Po pěti letech fungování už máme řadu pravidelných návštěvníků, kteří se sami zajímají, kdy bude další výstava a co nového připravujeme. Stal se z místa prostor pro setkávání. To mě velmi těší.
Narodila jste se na Kladně. Měla jste k městu vždy blízko?
Nebyla to láska na první pohled. To se změnilo až ve chvíli, kdy jsem začala pracovat na magistrátu. Najednou jsem poznávala město mnohem hlouběji, jeho historii, osobnosti, příběhy i obrovské množství aktivních lidí. A postupně jsem se do Kladna doslova zamilovala. Mám dvě děti a s manželem žijeme celá rodina na Kladně. Trávíme tu spoustu času. Přiznám se, že dříve jsem pracovala v Praze a zajímaly mě kulturní akce pouze tam. Teď už ale vím, kolik toho Kladno nabízí. Ať už rodinám s dětmi nebo v rámci sportovního vyžití, přírody, koncertů, výstav... Kladno je dnes nádherné město.
Kde se vzal váš zájem o historii, a především o osudy lidí z období druhé světové války?
Je pravda, že jsem nikdy nebyla úplně typická puberťačka. Když mi bylo třináct let s rodiči jsem tehdy navštívila Osvětim. Byl to obrovský životní zlom. Myslím, že mi to vzalo velkou část dětství, které má být bezstarostné. Nedokázala jsem pochopit, jak se něco takového mohlo stát a co jsou lidé schopni dělat jiným lidem. Začala jsem si číst vzpomínky přeživších a postupně mě téma pohltilo natolik, že jsem začala vyhledávat lidi, kteří si podobnými událostmi sami prošli.
Dalších deset let jsem je navštěvovala, nahrávala jejich příběhy a spolupracovala s organizacemi, které je sdružovaly. Natočila jsem více než dvě stě rozhovorů. V osmnácti letech jsem se stala předsedkyní kladenského spolku sdružujícího lidické ženy a jejich rodiny, ale i potomky po politických vězních zavražděných v koncentračních táborech. K tomu jsem vystudovala české dějiny a orální historii soudobých dějin.
Věnujete se také vzpomínkám kladenských seniorů. Čím vás tato práce obohacuje?
Od patnácti let jsem chodila mezi seniory a povídala si s nimi o jejich životech. Zajímalo mě, jaké bylo vyrůstat na Kladně, pracovat v Poldovce, jak vypadal každodenní život ve městě nebo na co vzpomínají nejraději. Všechno jsem si nahrávala jen sama pro sebe. Říkala jsem tomu „do šuplíku“. Nikdy mě nenapadlo, že se tyto rozhovory jednou budu zveřejňovat. Dnes z nich vznikají medailonky pro Měsíčník Kladno a připomínáme díky nim osobnosti i události, které by jinak mohly být zapomenuty.
Už pátým rokem také učíte na Univerzitě třetího věku. Jaké jsou vaše zkušenosti?
Musím říct, že mě to nesmírně baví. A možná to bude znít překvapivě, ale výuka seniorů je často jednodušší než výuka na běžných školách. Lidé na Univerzitu třetího věku chodí dobrovolně. Přijdou připravení, těší se na přednášku a často je to pro ně skutečná společenská událost. Některé moje úžasné studentky přijdou krásné oblečené, po návštěvě kadeřnice.
Vedu cyklus Češi za hranicemi vlasti a snažíme se nezůstávat jen v učebně. Jezdíme na výlety, podnikáme exkurze a příští rok dokonce plánujeme příměstské tábory. Na Kladně máme mimořádně aktivní a vzdělané seniory. Jen univerzitu navštěvuje zhruba 350 posluchačů.
Po deseti letech přichází nová životní etapa. Proč jste se rozhodla vstoupit do komunální politiky?
Upřímně řečeno, nikdy by mě to nenapadlo. Politické ambice jsem nikdy rozhodně žádné neměla. Ale komunální politiku, tedy ještě více aktivní práce pro naše město, beru jako další logický krok v mém životě. Postupem času jsem totiž začala cítit, že některé věci lze posunout dál pouze tehdy, pokud člověk získá větší možnost je ovlivňovat. Jako historička na radnici jsem mohla realizovat mnoho projektů, ale některá témata vyžadují širší prostor.
Jedním z nich je například budoucnost Poldi Kladno. Vím, že je to složitá otázka, protože areál vlastní více subjektů, ale myslím si, že by město mělo usilovat alespoň o záchranu těch nejcennějších objektů. Třeba řídící budova od architekta Josefa Hoffmanna má význam, který dalece přesahuje hranice našeho města. Nebo také obnova Motyčínské kapličky na Vyšehradě, která si podle mého názoru rekonstrukci a revitalizaci okolí opravdu zaslouží.
Byla u rozhodnutí kandidovat motivací i Vaše maminka, Jitka Literová, která se také poprvé objevuje na kandidátce Volby pro Kladno?
Ano. Maminka je aktivní celý život. Založila dětský aerobik i projekt Děti na startu na Kladně a každý rok pracuje s tisícovkami dětí. Když se rozhodla zapojit do veřejného života, byla pro mě velkou inspirací. Obě máme pocit, že Kladno má obrovský potenciál a že stojí za to přiložit ruku k dílu, i když to znamená vystoupit z komfortní zóny. Často říkáme, že náš den má asi čtyřicet hodin. Neumíme jen tak sedět a vždycky hledáme, co by se dalo zlepšit. Naše město má velký skrytý potenciál a byla by škoda ho v rozkvětu nepodpořit.
Jak trávíte volný čas, když si od historie potřebujete odpočinout?
Ráda cestuji. Měla jsem možnost navštívit například Kyrgyzstán, Uzbekistán nebo Kazachstán. Přiznám se ale, že za cestami často stojí historické důvody. V tomto případě mě zajímaly hroby vojáků první světové války a místa, kde byli internováni českoslovenští zajatci. Jednou za rok ale potřebuji udělat něco, při čem úplně vypnu hlavu. Proto jsem například přešla zamrzlý Bajkal po padesátikilometrové trase československých legionářů v mínus třiceti stupních nebo jsem letos absolvovala rekonstrukci útěkové cesty dvou vězňů z Osvětimi do Žiliny přes polské Beskydy. Bylo to 130 kilometrů, které mě donutily sáhnout si na dno a po kterých jsem se vrátila se zničenýma nohama, ale s odpočatou hlavou.
Dodávky tepla pro Kladno jsou zajištěny. Nehrozí ani výrazný růst cen a dodávky prostřednictvím městské společnosti TEPO s.r.o. patří a nadále budou patřit k cenově nejvýhodnějším mezi českými městy. To jsou tři jasná fakta, o která jsme se v letošním roce postarali.
Každé volební období přináší situace a výzvy, které je nutné řešit s maximální odpovědností a odborností. Tentokrát se jednalo o oblast dodávek tepla, kdy Teplárna Kladno požadovala neakceptovatelné navýšení cen.
Naším prvořadým úkolem bylo ochránit obyvatele Kladna a zajistit, aby v jejich domovech, školách i nemocnici bylo teplo dostupné za férových a dlouhodobě udržitelných podmínek.
Proto jsme odmítli připustit, aby se desítky tisíc obyvatel staly nástrojem nátlaku v obchodním sporu. Tehdejší oficiální nabídka společnosti Teplárna Kladno na výrobu tepla byla totiž téměř pětkrát vyšší než cena, ke které se smluvně zavázala.
Během jednání jsme důsledně odmítali nepřiměřené požadavky a trvali na řešení, které je obhajitelné vůči obyvatelům města i veřejným financím. Ve vedení města jsme po celou dobu postupovali v souladu s platnými smlouvami i právním řádem, což opakovaně potvrdily také soudní rozsudky.
Nebyli jsme ochotni ustoupit od principů, které chrání zájmy Kladeňáků. Nenechali jsme se tlačit obchodními zájmy a trvali jsme na dodržování platně uzavřených smluv. Kdybychom tehdy ustoupili, platili by dnes obyvatelé Kladna za teplo výrazně více a rozdíl by citelně pocítili ve svých rodinných rozpočtech.
Nynější dohoda s teplárnou, představující přechodné řešení do roku 2028, zajišťuje stabilní dodávky tepla do doby spuštění vlastního zdroje a potvrzuje, že náš přístup byl správný.
Kromě vyřešení tohoto sporu intenzivně spolupracujeme se společností TEPO na výstavbě vlastního moderního a ekologického zdroje tepla. Nový zdroj bude připraven převzít zásobování města v termínu, který od roku 2028 umožní plynulou transformaci kladenské energetiky. Právě tento projekt představuje definitivní řešení, které město zbaví závislosti na externích dodavatelích, zajistí dlouhodobou energetickou jistotu a stabilně výhodné ceny tepla.
Na podzim 2021 jsme na Kladně spustili program Trenéři ve škole, abychom nejmenším školním dětem zpestřili hodiny tělesné výchovy a pomohli jim budovat pozitivní vztah k pohybu. Začali jsme u prvňáků a druháků ve všech 15 základních školách zřizovaných městem. Nešlo nám o hledání talentů, ale o to, aby se hýbalo každé dítě bez ohledu na kondici a předpoklady.
Základem programu je tandemová výuka. Trenér přichází do jedné ze dvou hodin tělocviku týdně a pracuje společně s pedagogem, kterého nenahrazuje. Učitel zná děti, trenér přináší odbornost a nové hry. Dva dospělí mohou třídu rozdělit do menších skupin, zapojit více dětí a vést hodinu pestřeji i bezpečněji. Jednotlivé disciplíny se pravidelně střídají, takže školáci rozvíjejí pohybovou všestrannost a mohou objevit sport, který je opravdu baví.
Program jsme postupně rozšířili přes třetí a čtvrté ročníky až do pátých tříd. Kladno se dokonce stalo první lokalitou v Česku, kde trenéři působili na celém prvním stupni všech městských škol. Program překročil i hranice města a připojily se Vinařice a Velká Dobrá.
Dnes je zapojeno 17 škol, 13 sportů a více než 30 trenérů. Každoročně programem projde přes 3 600 dětí a před prázdninami roku 2026 padla hranice 15 tisíc odučených hodin. Chceme pokračovat: pomáhat pedagogům a děti vést k tomu, aby i v dnešní době digitálních technologií pohyb vnímaly jako přirozenou součást života.
Vodní park Čabárna jsme nekoupili do vitríny. Získáním soustavy rybníků a zelených ploch o rozloze 34 tisíc metrů čtverečních jsme udělali zásadní krok k propojení území, kde město provozuje Naučné středisko ekologické výchovy (NSEV) a záchrannou stanici AVES. Naším cílem je zachovat zdejší živou krajinu a postupně z ní vytvořit prvotřídní přírodní park pro Kladeňáky.
Péče o Čabárnu začala ještě před nabytím ploch do vlastnictví. V roce 2024 proběhla městem zadaná revitalizace nivy Týneckého potoka. Po převzetí vodního parku jsme odstranili velké množství odpadu a torza nevyužívaných staveb, opravili přechody, lávky, lavičky i molo a zpřístupnili také méně známou zadní část areálu. Park zůstává otevřený a nabízí procházku kolem vodních ploch i občerstvení.
Čabárna je současně místem, kde se děti učí přírodu skutečně poznávat. NSEV pořádá školní a pobytové programy, příměstské tábory i víkendové akce pro rodiny. Od letošního září jeho možnosti rozšiřuje nová moderní učebna. Středisko tak bude moci pracovat se dvěma třídami současně a nabídnout dětem kvalitnější zázemí pro zážitkovou výuku o vodě, krajině i zvířatech.
Tím proměna nekončí. Připravovaná studie zmapuje rybníky, zeleň i citlivé ekosystémy a určí další kroky revitalizace. Čabárnu nechceme zastavět ani proměnit v hlučný areál. Chceme, aby zůstala živou krajinou – chráněnou, přístupnou a připravenou sloužit dalším generacím Kladeňáků.
Kladeňáci sportem opravdu žijí. Fandí na tribunách, vedou k pohybu své děti a sami plavou, běhají, bruslí nebo vyrážejí na kolo. Naším úkolem ve vedení města je vytvářet jim podmínky, aby byl aktivní život na Kladně dostupný bez ohledu na věk, výkonnost nebo příslušnost ke klubu.
Proto současně investujeme do sportovišť a podporujeme ty, kteří je naplňují životem. V roce 2026 jsme na přímé dotace klubům vyčlenili bezmála 70 milionů korun. Pomáháme kladenským A-týmům a vrcholovým sportovcům, ale stejně důležitá je pro nás mládež a každodenní práce amatérských oddílů. Podpora proto směřuje k hokeji, volejbalu, fotbalu, atletice, florbalu a hokejbalu, ale také k baseballu, tenisu, cyklistice a dalším sportům.
Klíčovou servisní roli mají Sportovní areály města Kladna. Starají se o zimní stadion, Sletiště, aquapark, koupaliště, sportovní halu i další areály, které využívají kluby, školy a veřejnost. Nejde nám o to, aby sportoviště vydělávala za každou cenu. Mají především sloužit Kladeňákům, a to k aktivnímu trávení volného času, který nesmí být nedosažitelným luxusem. Má být snadno dostupnou zábavou pro všechny generace.
Projekt Kladno seniorům nabízí aktivní program, plavání, cvičení a společná setkání těm, kteří chtějí aktivně žít i v pokročilejším věku. Příměstské tábory SAMK zase každé léto plní pět turnusů téměř pěti stovkami dětí, které si pod vedením trenérů místních klubů vyzkoušejí řadu disciplín a mnohé z nich si tak i najdou sport, u kterého zůstanou.
Od prvních dětských krůčků přes amatérské soutěže až po plné tribuny a aktivní stáří: chceme vytvářet podmínky, aby na Kladně mohl žít sportem opravdu každý.
S tím se pojí investice i do samotného zázemí. Dbáme na rozvoj sportovišť, která spravujeme, ale nejsme lhostejní ani k ostatním. Přestože sportovní gymnázium zřizuje kraj, město z větší části uhradilo proměnu nevyhovujícího škvárového hřiště v moderní sportovní areál a ujalo se i realizace.
V nejbližším období nás čeká modernizace Letního koupaliště Bažantnice, chystáme perfektní saunový svět v sousedství Letního koupaliště Sletiště, i rozšíření atletické dráhy na sousedním Městském stadionu, který budeme dále koncepčně rozvíjet. Připravujeme i rozsáhlé opravy stadionu Františka Kloze, nový areál pro baseballisty, halu na míčové sporty v Pařížské ulici nebo novou sportovní halu u Sletiště.
Než v roce 2022 začala modernizace železniční trati mezi hlavním nádražím a Ostrovcem, znamenala cesta přes koleje na řadě míst čekání před závorami, složité obcházení nebo riskantní přechody mimo zabezpečené trasy. Nechtěli jsme, aby největší dopravní stavba posledních desetiletí přinesla jen nové koleje a nástupiště. Od počátku jsme se Správou železnic spolupracovali na tom, abychom odstranili bariéry, proměnili okolí trati a lépe propojili Kladno.
Prosadili jsme mimoúrovňová křížení, bezpečnější podobu podchodů, bezbariérové přístupy i návaznost na pěší a cyklistické trasy. Podjezd mezi ulicemi Petra Bezruče a Jateční nahradil přejezd za zimním stadionem a otevřel nové spojení od Velké Dobré na okružní křižovatku u Sportovního gymnázia.
Ve spolupráci se Správou železnic jsme obnovili ulice zatížené obsluhou stavby. Nové povrchy mají namátkou ulice Fr. Kloze, L. Zápotockého, Klikorkova, L. Ševčíka či Tylova. V zaslepené ulici P. Bezruče nově vznikla parkovací místa a prokoukla i ulice Ke Stadionu, kde jsou kromě opravené vozovky i nově vydlážděné chodníky.
Otevřením podchodu u Sletiště letos v červnu zmizela další bariéra. Dohlédli jsme na to, aby nebyl jen technickou spojnicí pod kolejemi. Je široký, světlý, bezbariérový, napojený na kamerový systém a respektující budoucí rozvoj veřejného prostoru, který chystáme mezi fotbalovým a zimním stadionem.
Přínosy pro Kladeňáky tím nekončí. Ve Wolkerově ulici vzniká podjezd, který ulici vzniká podjezd, který zamezí čekání před závorami na jedné z hlavních výpadových komunikací. Připravujeme i cyklostezku podél trati, včetně nové lávky přes nově vzniklé rameno ulice Železničářů. Obnovíme tak přerušené propojení od Výhybky přes les směrem na Sletiště bez nutnosti přejíždět silnici.
V železniční stanici Kladno pokračuje výstavba nové nádražní budovy i kapacitního parkoviště, u zastávky Kladno-město finišují práce na rekultivaci širšího okolí včetně zastávek autobusu.
Až budou práce hotové a na trati se ustanoví nový dopravní režim, uzpůsobíme tomu i organizaci linek naší MHD, abychom posílili obslužnost železničních zastávek a zlepšili návaznost spojů.
Děláme vše proto, aby výsledkem rozsáhlých stavebních úprav nebyla jen rychlejší železnice, ale i bezpečnější, prostupnější a lépe propojené Kladno – pro cestující, řidiče, pěší i cyklisty.
Vážení čtenáři,
s příchodem září se pomalu loučíme s létem a ulice se znovu plní školáky. Letošní prázdniny byly mimořádně vydařené a počasí přálo především výletům do přírody i dnům stráveným u vody, což jistě ocenily zejména děti. Doufám, že si všichni školáci užili každý letní den naplno. Přeji jim, aby pro ně byl nový školní rok co nejpohodovější, aby jim čas do Vánoc rychle utekl, dařilo se jim ve studiu a do školy chodili s chutí a dobrou náladou. Mně osobně návrat do školních lavic nikdy příliš nevadil, ale prázdniny pro mě byly téměř posvátným obdobím, na které jsem se celý rok těšil. Miloval jsem jejich začátek, naopak konec srpna se nesl v lehké melancholii. Když jsem se ostatně v minulých týdnech bavil s dětmi, často měly přesně spočítáno, kolik dní jim ještě zbývá do začátku školního roku. Zdá se, že těžké loučení s letními prázdninami přetrvává dodnes.
Pokud vám však konec léta přináší trochu smutku, radost by vám mohly udělat Dny města Kladna 2026, které jsme pro vás připravili na druhý zářijový víkend, od pátku 11. do neděle 13. září. Dny města navazují na tradici někdejších hornických dnů a snažíme se ji v modernější a velkolepější podobě zachovávat i nadále. Letos jsme zajistili přednostní nákup vstupenek pro Kladeňáky. Za tento krok sice sklízíme určitou kritiku od obyvatel okolních obcí, jsem ale přesvědčen, že oslavy města by měly být v první řadě určeny jeho obyvatelům, a proto jakoukoli kritiku vydržíme.
A nyní se dostávám k překvapení, které jsme si pro vás letos připravili. Ministerstvo zemědělství zpřísnilo pravidla pro používání zábavní pyrotechniky a areál Sletiště nově spadá do zóny, kde není možné ohňostroj odpálit. O slavnostní zakončení sobotního programu vás ale rozhodně nepřipravíme. Poprvé v historii Dnů města Kladna nahradí klasický ohňostroj dronová show. Osobně se na ni velmi těším, i když cítím i určitou nervozitu, jak se vám bude líbit.
Každopádně nás čeká nevšední podívaná a bezpochyby půjde o jeden z vrcholů letošních oslav. Tradičně si dovolím sobotní program moderovat společně se svým přítelem a skvělým moderátorem Vlastou Korcem. Letošní ročník Dnů města Kladna je mimořádně nabitý a o atraktivní interprety nebude nouze během žádného ze tří festivalových dnů.
Vzhledem k očekávané vysoké návštěvnosti bych vás zároveň chtěl požádat o dodržování bezpečnostních pravidel, návštěvního řádu a pokynů bezpečnostní služby, složek integrovaného záchranného systému i organizátorů akce. Jen díky vzájemné ohleduplnosti si budeme moci letošní Dny města užít v příjemné a bezpečné atmosféře.
Vzhledem k termínu třídenních oslav a jejich blízkosti ke komunálním i senátním volbám uděláme vše pro to, aby akce zůstala apolitická, nikdo vás neobtěžoval a nemuseli jste se prodírat záplavou volebních letáků. Někteří politici totiž do Kladna rádi přijíždějí často jenom právě během Dnů města, protože mají pocit, že když je uvidíte osobně, budete je mít rádi.
Mluvím například o Tomiu Okamurovi (SPD) a jeho kamarádovi Oldřichu Černém (SPD), kterého jste dříve mohli na této akci vídat v roli trhovce, jak opéká sýry nebo vulgárně řve na pracovnice magistrátu. Nyní se ale na Městském stadionu Sletiště bude procházet jako náměstek ministra zemědělství ČR.
Prosím, pokud pana Černého potkáte, buďte shovívaví. Minimálními znalostmi ohledně výrobků obsahujících laktózu možná oplývá, ale jakékoliv jiné téma pro něj může být smrtelné. Pokud nás nepoctí svou návštěvou, určitě ho uvidíte na kandidátce SPD, byť v předešlém slepenci mnoha stran ve vedení našeho města tvrdil, že „Pracujeme tak, že nejsme vidět. SPD se nemíchá do problémů na Kladně.“
Když už jsem u voleb, pozastavím se ještě u těch senátních. Mým jednoznačným doporučením je Aleš Gerloch a oprošťuji se od toho, že jako nezávislý kandiduje pod hlavičkou ANO. V jeho případě mi je úplně jedno, za jakou stranu jde nebo nejde do voleb. Profesor Gerloch je ústavní právník a na Právnické fakultě Univerzity Karlovy přednáší teorii práva, právní filozofii a ústavní právo. Je i místopředsedou Legislativní rady vlády a je hodnocen jako jeden z nejlepších advokátů při podávání návrhů Ústavnímu soudu.
Měl jsem příležitost s panem Gerlochem osobně mluvit a vnímám ho jako vzdělaného profesionála, který se do horní komory Parlamentu velmi dobře hodí. Jsem také přesvědčen, že kvalitní senátor zastupující Kladensko by mohl našemu městu přinést řadu pozitiv, která jsme v posledních šesti letech bohužel neměli možnost zažít.
Ostatně laťka je nastavena po šestiletém působení pirátky Adély Suchardy Šípové někde v hloubce zemského jádra. Budu se opakovat, ale nemohu jinak – nikdy by mě nenapadlo, že se dočkám doby, kdy senátorka za kladenský volební obvod nebude dělat prakticky nic jiného než se Kladnu neúnavně snažit škodit.
To jsme bohužel zažívali uplynulých šest let. O jejích bizarnostech bych mohl napsat celou stranu, zmíním ale třeba jen prostý fakt, že podpořila vypumpování rozpočtu našeho města o desítky milionů korun z hazardu přerozdělením do okolních obcí. Řada z vás si asi vzpomene také na její hvězdnou chvíli, když pobavila celou republiku prohlášením, že kvůli opožděné výplatě „snad nebude muset prodat ledvinu“. To doplnila konstatováním, že její příjem sice činí 130 tisíc korun měsíčně, ale úspory má pouze na jeden měsíc, což přinejmenším svědčí o její finanční „gramotnosti“.
V minulém čísle Kamelotu jsem vám představil novou tvář naší kandidátky pro komunální volby, Gábinu Havlůjovou. Přestože brzy zveřejníme celou sestavu Volby pro Kladno, žádná velká překvapení se nebudou dít. Není totiž důvod měnit něco, co funguje, a náš tým považuji za opravdu skvělý.
Novou součástí Volby pro Kladno je také Michal Strieborný, ředitel Městské policie Kladno. Kandidatura za naši stranu byla jeho vlastním rozhodnutím a já tento krok ocenil a jednoznačně podpořil. Dobře totiž vidím, jak pod jeho velením funguje městská policie a jakým způsobem se rozvíjí.
Když jsem se v roce 2020 vrátil po dvouleté hrůzovládě tehdejšího slepence do vedení města, byla městská policie v zcela dezolátním stavu. S kolegy jsme se okamžitě pustili do změn a profesionalizace nejen samotných strážníků, ale i vedení. Michal sehrál jednu z klíčových rolí při restrukturalizaci Městské policie Kladno po odvolání tehdejší, jemně řečeno velmi neschopné, ředitelky Moniky Horové. (Ta má dokonce takové „kvality“, že vede kandidátku SPD na Kladně s výše už zmíněným Oldřichem Černým…)
Celý proces si vyžádal obrovskou porci intenzivní práce. Bez Michalových schopností a skvělé spolupráce by nebylo možné dostat městskou policii na takovou úroveň, na jaké je dnes. Od té doby se nepřetržitě věnuje jejímu rozvoji, modernizaci i výcviku celého sboru. Dnes jsem přesvědčen, že máme jednu z nejprofesionálnějších městských policií v republice. Oceňuji nejen jeho mimořádné pracovní nasazení, ale i charakter, se kterým svou práci vykonává.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří se společně s námi vydávají na další cestu pod hlavičkou Volby pro Kladno. Jsem vděčný za každého z nich. Jsou to lidé, kteří naše město znají, protože v něm žijí, pracují a mají ho rádi. Mají představu o tom, jak by se mělo rozvíjet, a neváhají tomu věnovat svůj čas, zkušenosti i energii. Nejde jim o funkce ani politické ambice. Jde jim o Kladno a o to, aby se v něm žilo stále lépe. Nemám vždy možnost poděkovat každému osobně, a tak alespoň touto cestou chci vyjádřit, jak moc si jejich práce a podpory vážím.
Zároveň děkuji všem, kteří se ucházeli o to být součástí našeho týmu. Bohužel kandidátky jsou počtem omezené, a nebyli jsme schopni vyjít vstříc všem, byť naprostá většina má Kladnu co nabídnout.
Pokud máte pocit, že se naše město posouvá správným směrem, mění svou tvář k lepšímu, těšíte se na kulturní i sportovní akce a vnímáte pozitivní změny kolem sebe, je to pro nás potvrzení, že naše práce má smysl. Pokud máte Kladno rádi stejně jako my, budeme velmi vděční za vaši podporu. Právě té si vážíme ze všeho nejvíce.
Mgr. Milan Volf,
předseda Volby pro Kladno a primátor Statutárního města Kladna
Text byl otištěn v měsíčníku Kamelot - září 2026.