
Co bylo hlavním důvodem, že jste se rozhodl „obout“ do kladenského fotbalu?
K fotbalu jsem měl vždycky blízko, sám jsem ho hrál a celkově mě sport baví a naplňuje. Když jsem viděl, v jakém stavu se tady fotbal nacházel, bylo mi to vnitřně strašně líto. Znal jsem i věci ze zákulisí a říkal si, jaká je obrovská škoda, že to takhle nefunguje.
A pak přišla vlastně úsměvná shoda okolností. S Milanem Volfem se známe dlouho a jednou jsme se peprněji na toto téma bavili, a než jsem se stačil otočit, už jsem v tom lítal až po uši (úsměv).
Řekl mi v nadsázce, že je čas, abych taky přispěl svojí troškou do mlýna. Byl to impuls, abych vstoupil do SK Kladno společně s partou lidí, která to s fotbalem myslí vážně a chce mu po letech stagnace opravdu pomoct. Myslím, že se nám podařilo dát dohromady fungující prostředí, zázemí, a především tým lidí.
Kladenský fotbal zažívá velkou renesanci, zda dva roky se SK Kladno dokázalo prokousat z divize až do druhé nejvyšší soutěže. Jak hodnotíte tento rychlý skok?
Upřímně? Když si vzpomenu, v jakém stavu jsme začínali a kde jsme dnes, občas mi z toho až tají dech. Před dvěma a půl lety jsme jeli na zápas do Štětí mandelinkou, kluci to brali ze srandy a mně bylo trochu stydno. Zpátky jsme ale jeli s výhrou a já věděl, že kluci hrají pro tým a SK. Od té doby jsme se posunuli administrativně, ekonomicky i výkonnostně.
A skvělá je i atmosféra na tribunách. Když jsem začínal, chodily na zápasy nižší stovky lidí. Dnes máme návštěvnost i přes tři tisíce diváků! I to je obrovská odměna a motivace do další práce.
Úspěšně podnikáte, máte rodinu, samozřejmě fotbal a taky spoustu koníčků. Proč se k tomu všemu teď zapojujete i do komunální politiky?
Nemám vůbec žádné ambice dělat politickou kariéru nebo usilovat o nějaké placené funkce. Tak to vůbec není. Kladno je můj domov a domov mé rodiny – žije tu moje maminka, vyrůstaly a sportovaly tu mé děti a brzy budu mít vnoučata. Při práci pro kladenský fotbal jsem si uvědomil, že město a sport jsou spojené nádoby.
Z práce i podnikání mám zkušenosti, které můžu Kladnu nabídnout. Nechci být člověk, co sedí u počítače, kritizuje na Facebooku a píše negativní statusy. Když můžu reálně pomoct a něco po mně zůstane, raději vstanu a přiložím ruku k dílu.
Proč kandidujete zrovna za Volbu pro Kladno?
Pracoval bych pro kohokoliv, kdo bude schopen reálně naplnit potřeby města. To umí Volba pro Kladno – tvoří ji lidé, kteří pro město a kladenský sport udělali obrovský kus reálné práce, mají chuť naplňovat vize kladenských klubů, naslouchají jejich potřebám a ty postupně přetavují ve skutečnost. A samozřejmě také pečují o sportoviště – na nich bude stále nikdy nekončící práce, ale stojí za to se jí věnovat.
Konkrétně rozvoj fotbalového stadionu je vaše velké téma. Co všechno chcete modernizovat?
Něco už se povedlo, hlavně uvnitř, v kabinách a podobně. Ale je před námi spousta práce. Mým cílem je postavit se jednou na stadion, kde budou kompletně dokončené a důstojné tribuny, vyhřívaný trávník a nové osvětlení. A to současné vedení města přislíbilo a máme to v programu.
Chci, aby byl fotbal na Kladně ekonomicky stabilní, hrál na co nejvyšší úrovni a mířil pořád výš. Nejde totiž jen o fotbal jako takový. Chci, aby se lidé na stadionu cítili dobře celkově – i když se třeba zrovna nedaří na hřišti, prostředí okolo musí být čisté a moderní. Kladno si to zaslouží.
Jak rád trávíte volný čas, když si potřebujete od práce odpočinout?
Nenudím se (úsměv). Hodně jezdím na kole, projížďky po Kladensku mě nabíjejí energií. Mým dalším velkým koníčkem je jachting, takže když je čas, rád vyrazím na loď do Chorvatska. Největší oporou je pro mě ale rodina – manželka s mými dvěma už dospělými syny, kteří oba také sportují a jsou pro mě zároveň skvělými partnery do diskuse. Nakonec nesmím zapomenout na naše kocoury, když jsem pracovně „prázdný“, stačí si pohladit jejich kožichy a je mi líp.