Milan Volf
Vážení čtenáři, poslední měsíc tohoto roku jsme přivítali zahájením jubilejního 25. ročníku Kladenských Vánoc včetně Slavnostního rozsvícení Pohádkového vánočního stromu splněných přání. Věřím, že se vám na náměstí Starosty Pavla líbilo a první adventní den jste si užili. Návštěvnost byla opět nad naše očekávání a bylo vidět, jak moc si hlavně děti užívají celý program, nazdobený stromeček a veškeré atrakce. Velmi děkuji všem, kdo si vzali obálku s přáními od dětí z dětských domovů a doručí nám pro ně vysněný dárek!
V letošním roce naleznete ledovou plochu nikoliv přímo na náměstí, ale v Zahradě Kladenského zámku, a to bez půjčovny bruslí. Vysvětlím proč – kluziště bylo často narvané k prasknutí nepřizpůsobivými, kteří si přišli půjčit brusle s tendencí je následně odcizit a nedodržovali jasně nastavená pravidla, což vedlo k problémovému bruslení pro rodiny s menšími dětmi. Minimálně z poloviny se jednalo o problémy způsobené romskými občany, a to zde píšu otevřeně. Možná se po přečtení této věty ozve Člověk v tísni nebo obdobné neziskovky – vím, že pravda se dnes nesmí nosit, ovšem je to prostá skutečnost.
Tímto rozhodnutím jsme navýšili komfort a bezpečnost pro všechny menší i větší bruslaře. Ledová plocha tak opět slouží k pohodovému, klidnému bruslení, včetně možnosti využít stánek s občerstvením přímo u plochy. Někteří jste se mě ptali, proč není slyšet hudební podkres. V první řadě je třeba respektovat zimní spánek našich medvědic a zároveň nechceme z celého bruslení dělat chaotický cirkus.
Letos poprvé máme na náměstí Starosty Pavla dvacet metrů vysoké ruské kolo. Nabízí hezký pohled na Pohádkový vánoční strom splněných přání a vánoční trhy. V loňském roce byly světelně nazdobeny Dvořákovy sady. Adventní divadelní park se vám natolik líbil, že jsme se rozhodli zde výzdobu ponechat. O minulých Vánocích probíhala kompletní rekonstrukce zahrady Kladenského zámku, která tak byla veřejnosti uzavřená. Letos si ji užijete s kompletně novým osvětlením včetně 3D prvků s vánočními motivy.
Celkově jsme výzdobu po celém městě zase o něco rozšířili a věřím, že se vám bude líbit a že si ji užijete. Například při hezké večerní procházce. Osobně si přeji advent se sněhovou nadílkou. Každý rok se o tom bavíme s knězem Martinem Chleborádem, který mi řekl, že některé věci jsou mezi nebem a zemí. Každopádně slíbil, že to nahoře domluví.
Často se mě ptáte na budoucnost Domu kultury. V nemovitosti skončila nájemní smlouva rodině Muláčků, což není žádným tajemstvím. Stejně jako skutečnost, že na kulturák měli předkupní právo, které ovšem uplatnili pozdě, a nakonec ke koupi nedošlo. Provoz tedy přebírá Odborová rada Poldi Kladno, která je vlastníkem celé budovy. Přibližně dva roky komunikujeme se zmíněnými odbory se záměrem odkoupení této významné nemovitosti do majetku města, bohužel bez výsledku.
Domluva ohledně organizace Reprezentativního plesu města Kladna probíhá naopak velice vstřícně a nenarazili jsme na žádný problém. Ten může čekat na odbory při dalším provozování kulturáku, protože poskytovat služby v takovém rozsahu není žádná legrace. Rodina Muláčků nám sice za konání plesu na cenovku nasazovala „vysokohorské přirážky“ na úrovni Švýcarských Alp, servis ale dodávala profesionální a uměla zúřadovat vše podstatné. Co se bude dále odehrávat mezi dvěma zmíněnými stranami odhadovat nechci. Nabídka města ovšem trvá. Jsem toho názoru, že kulturní dům by mělo vlastnit město a jsme připraveni si nemovitost pronajmout či odkoupit.
Musím hluboce smeknout před kladenskými fotbalisty. Výkony oddílu jsou skvělé a přirozeně roste návštěvnost a zájem Kladeňáků. Poklona patří jak týmu samotnému, tak i celému vedení SK Kladno, ať už je to Martin Šmejkal, Ondra Fuchs, Tomáš Šroba, Jarda Dvořák, Vláďa Lemon nebo například trenér Zdeněk Hašek. Je vidět, že mezi všemi týmy, trenéry a vedením panuje bezvadná spolupráce, která vede k předpokladu, že příští nebo další sezónu postoupíme o soutěž výš, do Chance Národní Ligy.
S tím se pojí několik kroků směrem k zázemí – zejména vybudování vyhřívaného trávníku, zajištění osvětlení hrací plochy a rekonstrukce tribuny. Položky jsou to finančně nemalé, nicméně novou tribunu máme už „namalovanou“ a připravenou. Je to jeden z bodů, který chceme příští rok realizovat. Samozřejmě nelze fotbalistům říkat, kdy by bylo ideální postoupit. Je to sportovní stránka, kterou ovlivní pouze výkony hráčů samotných a my je musíme ctít. Každopádně mám velkou radost z toho, kam kladenský fotbal směřuje a těším se, že se na konci sezony dočkáme baráže o postup do 2. nejvyšší soutěže.
Je evidentní, že si sedlo i hokejové mužstvo. V letošním roce už nechodíme na klání outsiderů, ale perspektivního mužstva, které bude hrát lépe a lépe. Asi nejde čekat návrat fenomenálních let, kdy naši hokejisté vyhrávali titul za titulem a hrál zde nespočet reprezentantů, ale každopádně to dnes není o tom, že fanoušci sedí na zimáku a s pocitem frustrace se vnitřně automaticky chystají na baráž.
Když se na vývoj hokeje podívám zpětně, byl jsem velký kritik Jardy Jágra a celého jeho procesu vedení klubu. Řekl jsem, že Jardovi nepatří do rukou mužstvo, spíše mu sedí hokejka. Teď jsem toho názoru, že vývoj kladenského hokeje běží tak, jak by běžet měl. A-tým se zvedá a věřím, že bodový deficit z nepovedeného začátku sezóny ještě dohoní. Nesmíme ale zapomínat na mládež, protože návrat juniorského a dorosteneckého týmu do nejvyšší soutěže je pro budoucnost stěžejní.
Zmínit musím i kladenský volejbal. Shodou okolností jsem se potkal s Adamem Zajíčkem a příjemně jsme si popovídali. Ten kluk má za sebou fenomenální úspěch – hrál na mistroství světa a s reprezentací se dokázal dostat mezi nejlepší čtyři mužstva světa. A když někdo jako Adam hraje za naše město, je to naprosto úžasné. Zmínit musím i Milana Fortuníka. Kdysi volejbalovou extraligu za své prostředky koupil, přivedl jí na Kladno a klub vzkvétá díky jeho nasazení a práci. Volejbalem žije, byť z toho má spíše radost než jakýkoli finanční zisk. Je velkou radostí sledovat celý tým a vývoj tohoto sportu, který si upevnil svou pozici v našem městě.
Prosinec je měsícem nejen adventních svátků, ale také blížícím se rozloučením s uplynulým rokem. Bilancujeme, rozmýšlíme se, ohlížíme se zpět zatímco vyhlížíme nové zítřky. S příchodem nového roku se nabízí otázka: co bychom si měli přát? Za sebe mám dvě zásadní přání – jedno směřuje k politické kultuře, druhé k našemu městu.
Mé přání pro následující rok je, aby se naředila nejvyšší politická scéna, protože koncentrace hlupáků na tak malém prostoru je nevídaně výrazná. V mediích nevnímám nic o kvalitním rozvoji České republiky. Jen o táborech, které se navzájem nenávidí a neustále se snaží házet si klacky pod nohy. Vidím mnoho nevzdělaných jedinců bez praktického smýšlení, televizní debaty plné neerudovaných politiků a vyhraněných (někdy i afektovaných) moderátorů, jejichž rétorika je zcela otřesná. Přeji si, aby byla konečně složena vláda, která se začne zajímat o vlastní občany.
Mým ještě větším přáním je, aby město Kladno dál bylo místem, kde se zatraceně dobře žije a aby Kladeňáci byli spokojení, a hlavně na naše město hrdí a pyšní. Doufám, že děti prožijí ten nejkrásnější adventní čas. Ať je plný cukroví, pohádek, sněhu a samozřejmě všeho, co by chtěli najít pod vánočním stromečkem. Nám dospělým zase přeji alespoň trochu oddychu v kruhu těch nejbližších...
Mgr. Milan Volf,
předseda Volby pro Kladno a primátor Statutárního města Kladna
Text byl otištěn v měsíčníku Kamelot - prosinec 2025.
