Milan Volf
Vážení čtenáři,
v ruce držíte další vydání Kamelotu a je velmi pravděpodobné, že už za sebou máme volby do Poslanecké sněmovny České republiky i referendum. Vzhledem k uzávěrce říjnového vydání se k této tematice a celostátní politice vyjádřím až příště. Následující prostor nyní raději věnuji pouze našemu městu.
Určitě si někdo z vás vybaví uměle nafouknutou bublinu týkající se Divadla Lampion. Vše bylo způsobeno tím, že část bývalých členů divadla požadovala, aby zřizovatel divadla, tedy město, platilo veškeré náklady na provoz, zatímco oni budou jediní, kdo bude rozhodovat o repertoáru a provedení veškerých představení. A nikdo jim do ničeho nesmí mluvit a zasahovat. Z logiky věci byly obdobné požadavky zcela neslučitelné s realitou. Naším úkolem totiž je, aby byl Lampion místem, kde v zaplněném hledišti budou na děti čekat špičková představení. A to bez neustálé nutnosti vše upravovat a modernizovat tak, že se najednou v Popelce objeví popelářské auto, řeší se vztahy homosexuálních párů a podobně. Nicméně stejně rychle, jak se bublina uměle nafoukla, tak také velice rychle splaskla.
S velkou radostí mohu napsat, že máme skvělý soubor pod novým uměleckým šéfem Divadla Lampion Jakubem Hubertem, kterému jsem pro toto vydání položil tři otázky:
Jak si sedl nový kolektiv v Divadle Lampion?
Překvapivě rychle a dobře. Už na začátku sezony jsme měli teambuilding, kde jsme rovnou zkoušeli choreografie a scény z Malé mořské víly — to nás hodně stmelilo. Jsem rád za to, jak je soubor typově poskládaný. Každý má své místo, necítím žádný slabý článek. Skvěle zapadli nováčci i zkušení herci, kteří u nás pokračují. Utvořili partu, která se schází i mimo divadlo, z toho mám obrovskou radost. Osobně jsem moc rád za spolupráci s dramaturgem a režisérem Tomášem Běhalem, se kterým máme na dětské divadlo velmi podobné pohledy, ale každý si k tomu řekneme něco svého. Skvěle funguje celý tým v čele se zkušenou tajemnicí Šárkou Burgerovou.Jaká je na začátku nové sezony v Lampionu atmosféra?
Řekl bych, že celkově výborná v souboru i v kancelářích. Je tu cítit očekávání i velká zodpovědnost. Start je náročný, zvlášť pro mladé herce po škole – říkal jsem si, že když nevyhoří během prvních dvou měsíců, tak už nikdy. Únava ze zkoušek a premiér je vidět, ale znovu musím vyzdvihnout obrovskou soudržnost souboru, který se po osmi hodinách zkoušení potkává i mimo divadlo. To mě těší.Přiznám se, že když jsem se dočetl názory, že klasické pohádky, které budete uvádět, jsou „normalizační“, zvedlo mě to ze židle. Co na to říkáš?
„Normalizační“ nejsou a nebudou. Zaznamenali jsme takové názory, že tady budeme hrát Žížalu Julii a další nenáročná a rádoby líbivá představení, ale proti tomu se musím ohradit. Na klasických titulech, které uvedeme – je to třeba Andersenova Malá mořská víla – není nic „normalizačního“. Navíc nestavíme repertoár jenom na klasikách. Už pro tuto sezonu chystáme i autorské představení pro batolata. Klasika je klasikou, protože z nějakého důvodu obstála v testu času. Když se udělá poctivě, má přesah a vlastní sdělení, a přitom reaguje na současnou dobu. Nežijeme ve vakuu. Všichni řešíme nějaké problémy. A i když v divadle vytváříme jakoby umělý svět, tak ten reaguje na problémy publika. V Malé mořské víle zdůrazňujeme vztah otce a dcery, témata odpuštění a změny. To je vlastně leitmotiv celé sezony: projít změnou a stát se novým člověkem jako když fénix povstává z popela. Vybrané tituly tomu odpovídají. A když se nám dostane do ruky nějaká klasika, velmi citlivě přemýšlíme o tom, co je stále platné a kde vložit trochu vlastní iniciativy. Nikdy ale nechceme pohádky překrucovat. Aktualizovat ano, ale s respektem, aby se neztratil původní smysl a děti nebyly zmatené. Shodou okolností jsme dnes měli generální zkoušku Malé mořské víly a reakce dětí nám potvrdily, že jdeme dobrým směrem. Byly vtažené do děje, bavily se a prožívaly silné emoce. Při obzvlášť napínavých scénách byste v hledišti slyšeli spadnout špendlík. Myslím, že odcházely nadšené.
Divadlo Lampion, stejně tak jako Městské divadlo Kladno, neodmyslitelně patří do kulturního života města. Proto nás nyní čekají ještě další úpravy, tentokrát stavební. Prostranství před loutkovým divadlem projde obnovou a designovou změnou. Zařídíme nové zázemí i kavárnu, abyste si s dětmi mohli užít nejen krásná představení, ale ucelený kulturní zážitek.
Dovolím si lehce předběhnout a prozradit, že se letos nejmenší diváci s rodiči dočkají klasické Popelky. Jedná se o pohádku, která je neodlučitelně spjata s českým adventním časem. A vzhledem k tomu, že už připravujeme vše pro Kladenské Vánoce, kdy nás čeká 25. výročí Pohádkového vánočního stromu splněných přání, tak jsme se rozhodli svět Popelky promítnout i do samotného slavnostního rozsvícení. Věřím, že se vám bude naplánovaný program líbit a pohádkové propojení si nejen děti moc užijí.
Kladenský zámek je novým domovem výstavy „Broučci a loutkový svět Zdeňka Podhůrského“. Jméno tohoto umělce a loutkáře možná není tak slavné, jako v případě Jiřího Trnky, dovolím si ale tvrdit, že neprávem. Stálá expozice má za sebou slavnostní vernisáž a osobně musím říct, že prohlížet si originální postavičky ze světa Broučků je opravdu velmi příjemný zážitek. O záchranu sbírky, která skýtá stovky unikátů, přitom nemělo zájem Národní muzeum ani například Ministerstvo kultury, což je pro mě nepochopitelné. Na druhou stranu jsem za to rád, protože expozice v Kladenském zámku je prostě krásná.
Vedle Broučků se v expozici setkáte také s Neználkem, Čokoládovým panáčkem nebo Čmelákem Aninkou. Nechybí kresby, technické skici a osobní předměty tvůrce, o jehož práci projevil zájem i slavný Walt Disney. Expozice je navíc multigenerační. Zatímco dospělí pocítí jistou nostalgii, mohou také obdivovat Podhůrského zručnost a řemeslnou pečlivost. Děti si mohou vyzkoušet vedení marionet i stínohru, obléknout kostýmy a prozkoumávat krásné exponáty. Zdeněk Podhůrský junior také na vernisáži připomněl osobní přátelství svého táty se Zdeňkem Milerem, s jehož expozicí ta Podhůrského na Kladenském zámku sousedí. A pro zajímavost, Zdeňka Podhůrského staršího s kladenskou scénou pro děti historicky pojí i loutková inscenace Zlatý motýl, jejímž byl autorem a která se v 50. letech dočkala premiéry právě na Kladně. Myslím si, že Broučci k nám patří a svůj domov zde měli najít, stejně tak jako Krteček.
Jsem si vědom, že v určitých lokalitách je nyní pro obyvatele Kladna složitější pohyb po městě. Ať už se jedná o práce na podchodu u Sletiště, rekonstrukce propojek kolem ulice Tylova, opravy v Kročehlavském sídlišti, revitalizaci Poštovního náměstí nebo celkovou úpravu náměstí Svobody, které si po 25 letech zaslouží mnohem důstojnější tvář, a navíc bude koncepčně navazovat na už dokončenou pěší zónu. Snažíme se termín stavebních prací co nejvíce zkrátit, ale jedná se o ohromný projekt s předpokládaným dokončením v létě příštího roku.
Ohledně investičních akcí se ještě musím zastavit u venkovního areálu sportovního gymnázia, který prošel celkovou obnovou. Sportoviště tu nyní nabízí důstojné a moderní zázemí pro výuku tělesné výchovy, sportovní přípravu i kondiční tréninky. Kromě kompletní obnovy stávajících prvků a jejich opatření novým povrchem v areálu přibyla budova se zázemím pro sportovce, streetworkoutové hřiště a v rámci travnaté plochy bylo zhotoveno multifunkční hřiště.
Na revitalizaci areálu sportoviště se město pouze „nepodílelo“. Město, zcela otevřeně, muselo suplovat neschopnost Středočeského kraje, zřizovatele Sportovního gymnázia Kladno. Děti tu musely roky trénovat na škváře v nedůstojných podmínkách. Nedalo se na to koukat, proto jsme oslovili vedení gymnázia a domluvili se na rekonstrukci venkovního hřiště, byť je jejím zřizovatelem Středočeský kraj, protože sportovní gymnázium je důležitou součástí našeho města a kvalitní podmínky pro vzdělávání i sport si kladenští studenti a sportovci zaslouží. Kraj na obnovu přispěl částkou 10 milionů korun, samotnou realizaci a přibližně 12 milionů korun vzalo na svá bedra město. Museli jsme vyřešit majetkoprávní vztahy, vyměnit pozemky, zajistit projektovou dokumentaci a vysoutěžit realizační firmu, vše zkolaudovat, zařídili jsme pro gymnázium pronájem bytu za symbolickou cenu pro správce hřiště, který se stal i školníkem. V rámci revitalizace se hledělo i na dodatečné požadavky atletů, kteří sportoviště aktivně využívají. Atletická dráha byla doplněna o odvodňovací žlábky při vstupu na stadion, zakrývací plachtu pro doskočiště, dodávku kruhu pro vrh koulí včetně zarážecího břevna a nově zabudovaná odrazová prkna pro skok daleký. Mimo jiné zde proběhly i sadové úpravy a oprava stávajícího oplocení…
O to více mě pobavilo, že Kraj vyžadoval při slavnostním znovuotevření venkovního areálu fotografy a samozřejmě si jejich zástupci přijeli přestřihnout pásku. Tohoto jsem se ovšem neúčastnil. Nikdo po mě totiž nemůže chtít, abych se podílel na volební kampani Starostů a nezávislých (STAN) a paní hejtmanky Peckové (STAN samozřejmě). Je zajímavé, že když všude byla škvára a nedůstojné prostředí, kde bydleli zajíci, tak jsem tu ani jednoho z těchto politiků neviděl. A najednou přijedou navonění, mají obleky a usmívají se do objektivů. Obdobné chování odpovídá i průběhu volebních kampaní předešlých měsíců. Někteří politici prostě neřeší, co dělají, ale jak u toho vypadají. Jedinou výjimkou je za mě paní poslankyně Věra Kovářová (STAN), která se podílí na budoucí výstavbě haly na volejbal, gymnáziu opravdu chce pomoci a její přítomnost se dá pochopit.
Každopádně mám velkou radost, že sportoviště je hotové. Naše práce byla odvedena pro studenty a sportovce, nikoliv pro příspěvky a fotky politiků v médiích a na sociálních sítích. A kdyby Středočeský kraj odmítl finančně přispět, tak jsme byli připraveni celý projekt zaplatit sami. Na území našeho města jsme tu pro všechny školy a jejich potřeby.
Na závěr bych chtěl popřát těm nejzkušenějším Kladeňákům krásný Mezinárodní den seniorů. První říjnovou neděli jsme připravili speciální program v restauraci U Zlatého selátka, který bude moderovat Zdeněk Vrba. Těšit se můžete na Šárku Markovou, Jiřího Helekala, Kamélie a cover Karla Gotta. Všem rodičům zase přeji, aby jim po mnohdy náročném začátku školního roku jejich ratolesti dělaly co nejvíce radost.
Mgr. Milan Volf,
předseda Volby pro Kladno a primátor Statutárního města Kladna
Text byl otištěn v měsíčníku Kamelot - říjen 2025.
